Yedikule - istanbulská čtvrť a starobylý hrad

Yedikule - istanbulská čtvrť a starobylý hrad

V půvabné istanbulské starobylé čtvrti Yedikule se kromě spousty kostelů nachází také stejnojmenný hrad, někdy také nazývaný „Hrad sedmi věží“. Tato památka je součástí jižního úseku Theodosiových hradeb, které se táhnou v délce 6,5 km až ke Zlatému rohu.

Hradby nechal postavit v letech 412 - 422 východořímský císař Theodosius II., aby chránily město před invazemi z vnitrozemí. Po více jak tisíc let dokázaly odolávat útokům nepřátel, prolomit se je podařilo až sultánu Mehmedu II. Dobyvateli. Původně měly tyto dvojité hradby 11 opevněných bran a 192 věží, do dnešní doby se mnohé z bran dochovaly v dobrém stavu. Dvě věže sloužily jako vězení, ostatní pak byly využívány jako pokladnice. Část hradeb musela být bohužel v 50. letech 20. století zbořena kvůli výstavbě nové silnice.

Hlavní branou Yedikule je dnes brána stojící u hradu, nad jejím hlavním obloukem je možné si všimnout reliéfu orla, který byl v minulosti symbolem byzantské říše. Hrad Yedikule je bezesporu nejzajímavější částí hradeb. Samotný hrad se stavěl velmi dlouho a doslova na etapy, proto jsou na něm patrné jak byzantské, tak i osmanské stavební prvky. K hradu patří sedm věží, které jsou pospojovány silnými hradbami, což z něj dělá pětibokou pevnost.

Autor: Charles Roffey

V dávných dobách byla součástí hradu také Zlatá brána se třemi úchvatnými portály. Postavit ji nechal v roce 390 po Kristu císař Theodosius. Tehdy měla představovat triumfální vstup do vzkvétajícího středověkého města Byzance, dnes je bohužel zazděná. V 15. století prošel hrad na přání sultána Mehmeda II. rozsáhlými úpravami a byl doplněn o tři válcovité věže a jeho štítové zdi byly propojeny. Pevnost byla nazvána Yedikule Hisar, tož turecky znamená Pevnost sedmi věží.

Jakmile vstoupíte branou do hradu, na levé straně vás jistě upoutá „Věž nápisů“, která sloužila jako vězení pro zahraniční vyslance a další lidi, kteří se znelíbili sultánovi. Své jméno věž získala podle četných nápisů, jmen a epitafů, které do jejích zdí vyryli právě zajatci. Mnohé nápisy jsou ještě v dnešní době čitelné a doslova nahánějí hrůzu. Během napoleonských válek bylo v pevnosti uvězněno množství Francouzů, mimo jiné i spisovatel a diplomat Francois Pouqueville, kterého zde drželi po více než dva roky.

Ve věži situované severně od Zlaté brány se vykonávaly popravy. Jedním z mnoha nešťastníků, kteří zde přišli o život, byl i teprve sedmnáctiletý sultán Osman II. Toho sem po čtyřech letech jeho špatného panování, v roce 1622 dovlekli jeho vlastní janičáři – vojáci osmanské armády.

Zdatnější jedinci se dnes po strmých kamenných schodech mohou dostat až na hradební ochoz, odkud se naskýtají úžasné výhledy na zemní valy, mramorovou věž na jihu, hradby města, nedaleká předměstí i okolní hřbitovy.

- jap -

Předchozí článek z Turecka - İzmir – evropsky turecké město

Článek byl zobrazen 7 147 krát.