Duchcov

Dominantou Duchcova je barokní zámek, který dal v letech 1675 - 1685 vystavět Jan Bedřich z Valdštejna na místě staršího renesančního sídla Lobkoviců. Rozlehlý komplex barokního zámku Duchcov včetně kostela a parku se nachází přímo na duchcovském náměstí.

První zpráva o městečku Duchcově, tehdy Hrabišíně, je zaznamenána v listině papeže Inocence III. z r. 1207. Z původního hrabišického dvorce se stalo středověké panské sídlo hradního typu a později renesanční zámek (architekt A. Avostalis), přestavovaný nejprve barokně (architekt G. Mathey) a v letech 1812 - 1818 klasicistně.

Původně středověký městský hrad, těžce poškozený za husitských válek, za svoji dnešní podobu vděčí mocnému rodu pánů z Valdštejna, kteří jej vlastnili bezmála tři sta let. Zámek v Duchcově je trojkřídlá barokní budova, jejíž boční křídla jsou na konci rozšířena krátkými přístavbami. Proti náměstí na východě je čestný dvůr zámku vymezen zdí s mřížemi, zdobenou čtyřmi sochami s mytologickými tématy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Duchcov snad nejvíce proslavil pobyt Giacoma Casanovy (1785 – 1798), který na zámku sloužil na sklonku svého bouřlivého života jako knihovník a také zde zemřel a je pochován. Na zámku však pobýval i Johan Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Ludwig van Beehoven, Fryderik Chopin, Josef Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart.

Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V. Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G. Casanovy.

Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V. Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18. století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18. století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník.