Arcibiskupský palác v Záhřebu
Arcibiskupský palác v historické části Kaptol patří k nejstarším dochovaným stavbám Záhřebu. Barokní sídlo s obrannými věžemi, středověkou kaplí i pozůstatky hradeb připomíná dobu, kdy město čelilo nájezdům Turků.
V nejstarší části Záhřebu zvané Kaptol, se v sousedství katedrály sv. Štěpána, nachází barokní Arcibiskupský palác z roku 1730 s pěti válcovitými věžemi. Byl vystavěn v době, kdy byla chorvatská metropole ohrožována nájezdy Turků. Palác je tak nejstarší budovou v Záhřebu, kterou se podařilo dochovat v původní podobě.
Budovy Arcibiskupského paláce vymezují ze tří stran katedrální náměstí. Právě tady ční tři z pěti válcovitých věží a jedna hranolová věž, které byly kdysi součástí hradeb. Byly vybudovány v roce 1469 za účelem obrany města proti Turkům. Vznik Arcibiskupského paláce je datován do roku 1730, kdy došlo k propojení několika barokních objektů. Ty navíc pak získaly ještě barokní průčelí. V interiéru paláce najdeme románskou kapli sv. Štěpána Prvomučedníka ze 13. století. Ze stejného období se podařilo dochovat i četné fresky.
Na náměstí před Arcibiskupským palácem stojí kašna se sloupem, jež je završen sousoším Panny Marie se čtyřmi anděly. Sousoší je dílem vídeňského umělce Dominika Fernkorna, který ho vytvořil v roce 1850. Zdejší hradby v minulosti obepínal vodní příkop, který však byl zasypán a následně přeměněn na veřejný park Ribnjak posetý sochami. Mezi nimi si můžete prohlédnout třeba „Skromnost“ od Antuna Augustinčiće žijícího v letech 1900 – 1979.
V 19. století byly zdejší ochranné hradby zčásti strženy. V ulici Kaptol č. 18 se přesto podařilo dochovat Severozápadní věž Prišlinova Kula, která je dnes součástí budovy z 15. století.