Florencie - Palazzo Vecchio (Starý palác)

1.4.2026 / redakce

Palazzo Vecchio je symbolem světské moci ve Florencii a po staletí patřil k nejvýznamnějším budovám města. Středověký palác dnes láká návštěvníky bohatě zdobenými interiéry, muzeem i slavnými sochami na Piazza della Signoria.

V centru Florencie se na náměstí Piazza della Signoria tyčí Palazzo Vecchio (Starý palác), který patří k nejdůležitějším světským stavbám města. Jde o středověký opevněný palác, jehož historie se datuje do 13. století. V současnosti slouží jako městská radnice. 

Výstavba paláce byla na náměstí Piazza della Signoria (Náměstí vlády) započata v roce 1299, tedy šest let poté, co se k moci dostalo náboženské bratrstvo, kterému se říkalo Cech. Stavěl se podle plánů architekta Arnolfa di Cambia. K dokončení paláce Palazzo Vecchio došlo roku 1314. Sídlily a jednaly v něm ústřední orgány městské republiky. Úředníci, kteří zde byli zvoleni, měli právo v paláci i přenocovat. Palazzo Vecchio nechala tehdejší vláda opevnit a to z důvodu obav z případných útoků nespokojeného a vzbouřeného lidu. 

Ve 40. letech 16. století převzal moc rod Medicejů. V paláci se usídlil vévoda Cosimo I., který jej nechal přestavět do dnešní podoby. Mezi lety 1550 – 1565 nechal italský architekt Giorgio Vasari, který byl dvorním malířem Medicejů a životopiscem florentských umělců, zrekonstruovat interiéry paláce. Palazzo Vecchio se tak stal sídlem vlády a vládnoucí rodiny.

V současnosti je Palazzo Vecchio florentskou radnicí a sídlí v něm rovněž muzeum nesoucí jméno Monumental Quarters. Uvnitř paláce je možné si prohlédnout salón s názvem Salone dei Cinquecento, kde se setkávali členové rady vládnoucí republiky. Dále máte možnost navštívit studovnu Francesca I de' Medici, která je vyzdobena díly 30 slavných umělců té doby, místnost Živlů a chodbu Lilií. Za nejkrásnější místnost je považována Cappella di Eleonora postavená v letech 1540 – 1545. Tuto malinkou kapli vyzdobil svými malbami manýristický malíř Agnolo Bronzino.

Náměstí před palácem zdobí několik významných kopií soch, jako je například Celliniho Perseus či Znásilnění Sabinských žen od Giambologna. Dále je zde k vidění Bandinelliho Herakles a Cacus, Michelangelův David, socha Judity a Holofernese či Donatellův Marzocco (lev), jehož originál se nachází přímo v paláci Palazzo Vecchio.