Vojenské muzeum v Istanbulu

Vojenské muzeum v Istanbulu

Jedním z nejzajímavějších muzeí v Istanbulu je Vojenské muzeum, které návštěvníky seznamuje historií tureckých válečných konfliktů. Potěší tak zejména zájemce o vojenské zbraně, ale i běžní návštěvníci budou ohromeni množstvím vystavovaných exponátů.

Muzeum se nachází v blízkosti hotelu Hilton, nedaleko náměstí Taksim. Sídlí v budově, kde se v minulosti nacházela vojenská akademie. Jejím studentem byl v letech 1899 – 1905 dokonce sám vůdce Atatürk. Učebnu, kterou navštěvoval, se podařilo dochovat v původním stavu. Dnes jsou v muzeu uloženy dokumenty vyprávějící o vojenských taženích, uniformy, zbraně a další exponáty z období dobytí Konstantinopole v roce 1453 až po dvacáté století.

Při vstupu do muzea musíte v hale projít bezpečnostní kontrolou, která se dá srovnat s tou na letišti. Muzeum je velmi moderní, veškeré exponáty jsou umístěny ve vitrínách, jejich osvětlení si každý návštěvník zapíná a reguluje sám. Na každém kroku stojí hlídač v tmavém obleku, bravůrně ovládající cizí jazyk. Hned před vchodem je umístěno mohutné dělo, které bylo v minulosti použito při obléhání Cařihradu.

K nejvzácnějším zbraním patří zakřivené dýky, které jsou pro Turecko tolik typické. Říká se jim „cembyie“ a v 15. století je nosívali za opaskem pěšáci. Vznikly jako důsledek křížových výprav, kdy proti pádnějším zbraním křižáků bylo nutné použít důmyslnější zbraně. Jsou bohatě zdobeny rostlinnými, květinovými a geometrickými motivy, které jsou provedeny ve formě reliéfů či filigránu.

K dalším zajímavým exponátům se řadí měděné koňské přilby, které jsou však bohužel většinou již v archeologickém stavu. Dochovaly se také osmanské štíty vyrobené z rákosového a vrbového proutí. Jedno z muzejních oddělení je věnováno vylodění jednotek Anzacu (australského a novozélandského expedičního sboru) v roce 1915 u Chunuk Bair na poloostrově Gallipoli. Tyto jednotky tam však narazily na tvrdý odpor turecké obrany. Právě na Gallipolském poloostrově se tak během 1. světové války odehrály jedny z nejkrvavějších bojů, při nichž přišlo o život více než půl milionu tureckých a spojeneckých vojáků. Ve Vojenském muzeu je působivě vyobrazena zákopová válka. Pokud se odtud vydáte nahoru po schodech, narazíte na výstavu stanů, které používali při svých taženích sultáni.

Pozoruhodná je sbírka středověkých mečů, a to co do počtu i zachovalosti. Největší je výběr zbraní orientu, zejména turecké provenience. Velmi malé je pak zastoupení evropských zbraní z období renesance a baroka. Nesmíte vynechat ani expozici palných zbraní, které jsou zdobeny zlatem a jinými drahými materiály. V tomto istanbulském muzeu jsou vystaveny také různé podivnosti, jako například trombon s druhou úzkou hlavní a revolverovým bubnem, nebo pepřenky s dvojnásobným počtem hlavní, než je obvyklé. Raritou je rovněž salonek s nábytkovou soupravou, kde nohy stolů a židlí tvoří karabiny a pistole se zámkem systému Augustin.

Jestliže vás prohlídka muzea ještě úplně nezmohla, můžete se vydat na prohlídku dělového sálu, kde jsou umístěny hlavně děl a expozice moderní výzbroje. Vystavené mohutné bubny v minulosti doprovázely janičáře při jejich cestě do bitvy.

Muzeum je však přitažlivé ještě z jiného hlediska – stalo se hlavní scénou pro představení „mehteru“, tj. hudby, jejíž vznik se datuje do 14. století, do období vlády Osmana I. Tehdy janičáři touto písní vyprovázeli sultána do bitev, opěvovali hrdinské předky a válečná vítězství.  Hudba měla značný vliv jak na sultánovu družinu, kterým dodávala odvahu, tak i na nepřátelská vojska, kterým zase naháněla strach.

- jap -
Foto: Joshua Treviño

Předchozí článek z Turecka - Velký bazar – Kapali Çarşı

Článek byl zobrazen 7 612 krát.