Suleymanova mešita v Istanbulu

Suleymanova mešita v Istanbulu

Ve výčtu nejvýznamnějších istanbulských mešit nesmí chybět Süleymanova mešita, která se vypíná nad zátokou Zlatý roh, na pozemcích starého paláce Eski Saray. Svou krásou vzdává hold nejen svému zakladateli Süleymanovi I. Nádhernému, ale také staviteli, slavnému Sinanovi.

Sultán Süleyman zvaný Nádherný byl snad nejctižádostivější a největší osmanský panovník. Období jeho vlády v letech 1520 – 1566 je považováno za tzv. Zlatý věk neboli období největšího rozkvětu celé Osmanské říše. Byl nejen zákonodárcem, ale také básníkem a mecenášem umění. Podařilo se mu reformovat státní správu a jeho zákoníkem se říše řídila až do 20. století. Osmanská říše se během jeho vlády stala největší světovou velmocí, jejíž hranice se rozkládaly od Maďarska a Maroka až po Kavkaz, Írán a Jemen. Pod vedením sultána Süleymana I. bylo podniknuto celkem 12 vítězných tureckých tažení, během toho třináctého však sultán zemřel a jeho smrt byla po 43 dní držena v tajnosti.

Stavba této překrásné mešity vznikala v letech 1550 – 1557 a byla financována výnosy z dobytých maďarských území. Sultán si jako architekta vybral původně vojenského inženýra Koca Mima Sinana. Sinan pocházel z Anatolie, kde byl během každoročního výběru nejnadanějších mladých křesťanů tzv. „devşirme“ vybrán a následně dopraven do Istanbulu, kde vystudoval jednu z elitních palácových škol. Sinanovi se následně podařilo vytvořit doslova mistrovská díla, která ukazují jeho vládce ve světle nejobdivovanějšího monarchy. Během svého 97 let dlouhého života postavil 131 mešit a 200 dalších budov. Ze všech tureckých architektů se právě Sinan nejvíce přiblížil k evropskému renesančnímu slohu. Získal dokonce přezdívku „kníže islámské architektury“.

Podobně jako ostatní sultánovy mešity ve městě nebyla ani ta Süleymanova jen modlitebním stánkem, ale také dobročinnou institucí zvanou „külliye“. V jejím okolí se nachází několik budov, najdete zde dřívější nemocnici, veřejnou vývařovnu, školu, karavanseráj a lázně. Celý tento komplex byl útočištěm nejen pro muslimy, ale také pro křesťany a Židy. Každý den zde byla poskytována sociální péče chudým lidem a najedlo se zde přes 1000 lidí. Ve vývařovně se připravovalo jídlo nejen pro chudé obyvatelstvo, ale také pro vysoké hodnostáře a jejich rodiny.

Mešitu zdobí čtyři nestejně vysoké minarety s celkem deseti balkony, které mají symbolizovat, že sultán Süleyman byl desátým osmanským sultánem a čtvrtým pádišáhem – nejvyšším představitelem výkonné moci od dobytí města. Krása Süleymanovy mešity spočívá v její velkoleposti, obrovskou kupoli podpírají čtyři pilíře a celá stavba má geometricky přesné rozměry. Kupole je přesně dvakrát vyšší než její průměr 26 metrů. Kupoli zdobí Sinanův oblíbený verš z koránu: "Bůh je světlo nebes i země, světlo světa. Bůh vede ke svému světlu toho, koho chce." Při vstupu do mešity vás ohromí obrovský prostor a klid.

Mešita má dokonalou statiku, díky 6 až 7 metrů hlubokým základům přestála všechna zemětřesení, která Istanbul v minulosti postihla. Vyznačuje se také vynikající akustikou, Sinan zde totiž použil tzv. římskou techniku, která zajišťovala, že se zvuk rozléhal po mešitě zcela neobvyklým způsobem. Do stěn nechal umístit kameninové nádoby, jejichž hrdla byla otočena do prostoru. Cirkulace vzduchu pak mezi nádobami a prostorami mešity vytvářela neobvyklý a v té době naprosto jedinečný zvuk. Mešita tak získala unikátní akustické vlastnosti. Během četných rekonstrukcí, kterými mešita prošla se však někomu „podařilo“ otvory ve zdech zazdít a překrýt vrstvou malty. V současnosti se však pracuje na jejich postupném odkrývání.

V hlavní modlitebně mešity jsou 4 červené, devět metrů vysoké sloupy z granitu, které symbolizují první 4 chalífy islámu. Do kruhu jsou zavěšeny olejové lampy, nad nimiž visí vařená pštrosí vejce, jejichž zápach má odpuzovat pavouky. Větrání je zajištěno malým okýnkem nad vstupním portálem. Vnitřní prostor osvětluje 136 oken.

Kolem nádvoří mešity je situováno 24 antických sloupů -  10 z bílého mramoru, 12 z růžové žuly a 2 z porfyru. Všechny údajně pocházejí z „kathismy“, byzantské císařské lóže na hipodromu. Uprostřed nádvoří stojí fontána tvarem připomínající posvátnou Kaabu. Součástí hlavní vstupní brány Muvakkithane byly v minulosti místnosti astronoma, který mešitě určoval dobu modliteb. Součástí mešity je i Süleymanova hrobka - mauzoleum, které je vyzdobeno keramickými hvězdami osázenými křišťály a smaragdy. Hned vedle se nachází také Roxelanina hrobka, která je místem posledního odpočinku Süleymanovy milované manželky. Stěny jejího náhrobku jsou zdobeny dlaždicemi z Izniku.

- jap -

Další články z Turecka
Yedikule
İzmir – evropsky turecké město
Lýkijské hrobky
Modrá mešita
Hipodrom – At Meydanı

Článek byl zobrazen 22 368 krát.