Antalya - centrum Turecké riviéry

Antalya - centrum Turecké riviéry

Podle posledních statistik stoupá Turecko v žebříčku oblíbenosti českých dovolenkářů stále výše. Není se co divit, je to krásná země, která má co nabídnout – čisté moře, nádhernou přírodu, zachovalé památky i přívětivé obyvatele. Většina návštěvníků míří na jihozápadní pobřeží, tzv. Tureckou riviéru.

Je sice faktem, že kdo zůstane jen zde, pravé Turecko vůbec nepozná, ale to platí i o mnoha jiných zemích. Ostatně, převážná část turistů sem nepřijíždí za poznáním, ale za zábavou a odpočinkem.

Neoficiálním „hlavním městem“ Turecké riviéry je Antalya s necelým milionem obyvatel. Má horké a často i dosti vlhké klima, které je však ochlazováno příjemnými větry od moře. Stačí také vyjet do hor, pár kilometrů směrem do vnitrozemí, a i v létě se citelně ochladí.

Město založil v roce 150 př. n. l. pergamonský král Attalos II., tehdy pod názvem Attalia. Jeho nástupce těsně před svou smrtí odkázal město Římanům, kteří se mu za to odvděčili nastartováním ekonomického růstu a velkým rozvojem. Později se stalo městem byzantským i základnou křižáků, nakonec jej dobyli Turci.

Dnes je Antalya známá především jako centrum turistickému ruchu. Má vlastní mezinárodní letiště, kterým v roce 2007 přiletělo do země více zahraničních cestujících, než skrze letiště istanbulské. Vyrostlo zde mnoho rozlehlých hotelů, klubů a zařízení pro turisty, rozvalující se na dlouhých plážích a koupajících se v teplém moři.

Přesto Antalya nezapře svou minulost. Její tvář zdobí několik zajímavých památek, především v historickém centru zvaném Kaleici. I to bylo sice renovováno a přestavěno, řada budov je přeměněných na hotely, bary, restaurace apod., uchovalo si však mnoho ze svého charakteru. Křivolaké uličky a kamenné domy nás přenesou do minulosti. Kaleici je hlídáno kruhovou věží na čtverhranné podestě zvanou Hidirlik, jež dříve sloužila jako opevnění nebo maják. Její kořeny sahají zřejmě do dob helénského Řecka. O něco novější je mramorová Hadriánova brána, v podstatě trojitý vítězný oblouk zbudovaný po roce 130. Brána je vsazena mezi dvě věže, jejichž přesné datování je nejasné, avšak jedna z nich nejspíš rovněž pochází z Hadriánovy éry.

Další památky jsou již novější. Byzantince pamatuje minaret Kesik („Zlomený“), který kdysi býval kostelem Panaglia. Obdobně tomu pravděpodobně bylo u mešity Yivli, kterou mají „na svědomí“ seldžuctí Turci. Její zdobený, 38 metrů vysoký tzv. flétnový minaret, je jedním ze symbolů města. V budově se dnes nachází etnografické muzeum. Kromě toho je v Antalyi několik dalších muzeí, jako třeba rozlehlé Antalya Müzesi, vystavující 5 tisíc uměleckých děl a shromažďující dalších 30 tisíc předmětů v depozitáři, nebo Kaleiçi Müzesi, zaměřené na místní historii. Ve městě můžete navštívit rovněž starobylé zájezdní hostince, tak typické pro osmanskou éru.

Turci jsou velmi pohostinný národ, avšak v Antalyi bohužel už byli částečně zkaženi turistickým ruchem. Přesto jsou ve většině případů příjemní a rádi si s vámi „pokecají“. Kromě turismu si místní vydělávají také zemědělstvím, takže město s přilehlým okolím patří mezi největší producenty ovoce a zeleniny v zemi. Zároveň je důležitým střediskem obchodu.

Antalya je pěkným městem s tradicemi i rozvinutou turistickou infrastrukturou. Bohužel si tady neužijete mnoho klidu, obzvláště přes sezónu, kdy je zde opravdu hlava na hlavě. O něco lepší je to mimo sezónu, kdy navíc není takové horko.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 8 240 krát.