Aspendos – nejzachovalejší amfiteátr v Turecku

Aspendos – nejzachovalejší amfiteátr v Turecku

Středomoří je poseto různými antickými památkami na staré Řecko a Řím, přičemž mnoho z nich leží v zemích, které už se dávno staly zcela jinými státy. Příkladem je Turecko, kde najdeme antických památek velké množství.

Mezi turisty cestujícími do této země je nejoblíbenější tzv. turecká riviéra, tedy jižní pobřeží. Do vnitrozemí, tím méně na východ, se (k jejich škodě) vydá jen málo z nich. I v té „nejprofláknutější“ oblasti se však dá narazit na mnoho zajímavostí. Můžete tu navštívit například velmi dobře zachovalý římský amfiteátr Aspendos.

Zhruba 38 kilometrů východně od oblíbené destinace Antalya leží město Serik. Dalších 7 kilometrů severovýchodně, na řece Eurymedon (nyní Köprüçay) a asi 16 km daleko od moře, se ve starověku rozkládalo město Aspendos. Říká se, že už dávno v minulosti tady stávalo sídlo, jež kolem roku 1000 př. n. l. kolonizovali Řekové z Argosu, když se vraceli z Trojské války. Ve skutečnosti přesně nevíme, kdo a kdy město založil, pravděpodobně v tom „mají prsty“ Féničané nebo Chetité. O 500 let později už nám důkazy ukazují, že Aspendos byl důležitým centrem, zřejmě nejvýznamnějším v tehdejším regionu Pamfylia. V té době se po řece dalo doplout až do města.

Autor: Migol

Aspendos si drží jeden důležitý primát – jeho jméno (ve formě „Estwedesiya“ či „Estwedus“) je jedním z prvních známých jmen města, které se razilo na mince. Bylo to ještě dávno před Římany, už v roce 500 př. n. l.

V průběhu času byl Aspendos obsazen Alexandrem Velikým, v roce 190 př. n. l. jej dostali pod svůj vliv Římané. Ti jej sice zprvu vydrancovali, na druhou stranu se však pod jejich taktovkou začal rozrůstat a vzniklo zde mnoho zajímavých staveb, o kterých si ještě povíme více.

S koncem římské éry začal Aspendos upadat a město jako takové se postupně rozpadalo, až zaniklo.
Vraťme se ale ještě na chvíli do časů největšího rozkvětu. V roce 155 nechal architekt Zenon vybudovat v úvodu zmíněný amfiteátr, jehož krása a mohutnost mu hned od počátku dodala velký věhlas. Měl průměr 96 metrů a mohl pojmout více než 10 000 diváků. Amfiteátr přežil pozdější turbulentní doby, dočkal se seldžucké opravy a přestavby na karavanseráj a za Rúmského sultanátu další konverze na palác. V moderní historii jej nechal opravit turecký reformátor a prezident Atatürk. Také díky němu dnes počítáme Aspendos mezi vůbec nejlépe zachovalé antické amfiteátry. Není proto divu, že jeho architekturu, ale i úžasnou akustiku, přicházejí obdivovat návštěvníci z celého světa.

Římané vybudovali ve městě řadu dalších staveb, z těch však zbyly už pouze ruiny. Najdeme tady například zbytky 15 kilometrů dlouhého akvaduktu, dále pak nymfeum (místo zasvěcené nymfám pramenů), agoru (shromaždiště) a baziliku, zajímavá je i vodárenská věž. Působivá je také další památka, kamenný most přes řeku Eurymedon nedaleko Aspendosu. Jeho původ sahá rovněž do časů římského impéria, avšak současná podoba vznikla ve 13. století, kdy Seldžukové postavili nový most ze zbytků (v té době už dávno zříceného) starého a za použití částí ze zmíněného akvaduktu.
Návštěva Aspendosu je poučným exkursem do historie.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 9 677 krát.