Edirne – brána Orientu

Edirne – brána Orientu

V Evropské části Turecka se na řece Tunca rozkládá původně řecké město Edirne, kde žije kolem 120 tisíc obyvatel. Edirne má množství historických památek, které dokumentují architekturu tureckých dějin od počátku až po současnost.

Město bylo pod názvem Hadrianopolis (někdy též Adrianopolis) založeno císařem Hadriánem roku 125 po Kristu. Císař jej ustanovil hlavním městem thrácké provincie. Okolí města se v minulosti díky jeho strategické poloze často stávalo dějištěm významných bitev. Město tak střídavě patřilo Řekům, Bulharům, Turkům nebo dokonce Rusům. V roce 323 zde byl například poražen Licinius a o 55 let později pak v bitvě s Góty zabit císař Valens. Roku 813 bylo Edirne dobyto Bulhary a obyvatelé města přesídleni na sever. Od roku 1361, kdy město obsadil sultán Murad I., bylo Edirne hlavním městem osmanské říše. Tento statut mu zůstal až do roku 1453, kdy byla dobyta Konstantinopol.

Za vlády Selima Nádherného byly ve městě postaveny nejskvostnější památky. Edirne však dnes vyniká také přírodní krásou, nádherná je hlavně oblast nedaleko soutoku řek Tunca a Meric. Nachází se zde také ostrov, který je každoročním místem konání festivalu  Kırkpınar – mistrovství v tradičním olejovém zápase. Zápasníci jsou během boje od hlavy až k patě natřeni olivovým olejem a snaží se srazit protivníka k zemi. K této události, která je známá po celém Turecku, neodmyslitelně patří také týdenní karneval.

Nejvýznamnější stavbou města je bezpochyby monumentální Selimova mešita, která je dílem uznávaného architekta Sinana. Ten ji nechal vystavět v mírném svahu a mešita je tak dnes nepřehlédnutelnou dominantou města. Se stavbou mešity pro sultána Selima II. bylo započato v roce 1569 a dokončit se ji podařilo o šest let později. Sám sultán se však hotové mešity nedožil, zemřel rok před jejím dokončením. Za nejkrásnější část mešity je považována její kupole, která má 43 metrů a vévodí rozlehlému interiéru. Mešita má osmiboký půdorys, a proto nebylo potřeba kupoli podepřít tak mohutnými sloupy. Interiér je díky tomu krásně prosvětlený, doplněný mnoha okny.

Foto: Selimova mešita    Autor: Charles Roffey

U mešit se vždy budovala tzv. „medrese“, což byla jakási škola pro teologickou a všeobecnou výchovu. Dnes je v ní umístěno Muzeum tureckého a islámského umění. V prvním patře si můžete prohlédnout sbírku věnovanou místnímu tradičnímu sportu – již zmiňovanému olejovému zápasu, jehož tradice je více jak 600 let stará. Dále můžete v muzeu obdivovat vojenské exponáty, mezi nimiž jsou i překrásné, hedvábím zdobené osmanské štíty z 18. století. K vidění jsou také obrazy s  vojenskou tématikou.

K mešitě patří krytý bazar Kavaflar Astar. Okolo svatostánku byly vystavěny čtyři štíhlé minarety tyčící se do výšky 84 metrů. Každý minaret je opatřen třemi ochozy. Selimova mešita je považována za vrcholné dílo islámské architektury.

Selimova mešita však není jedinou mešitou v Edirne, na severním břehu řeky Tunca se vyjímá mešita Bayezida II. Mešita je velmi podobná té Selimově, avšak díky volnému prostranství okolo je dobře vidět z velké dálky. Její stáří se datuje do roku 1484, do doby, kdy sultána Bayezida na trůně vystřídal Mehmed II. Dobyvatel.  Tato mešita v sobě ukrývá hned dvě muzea – Muzeum zdraví a Muzeum současného umění. V minulosti byl její součástí také ústav pro choromyslné, kde se léčili duševně narušení pacienti převážně terapiemi pomocí barev, vody a květin. Obrovské vnitřní nádvoří mešity je obehnáno sloupořadím. Bayezidova mešita je v současnosti přístupná veřejnosti.

Další významnou stavbou je mešita Tří ochozů, postavená roku 1447. Pojmenována byla podle tří ochozů, které zdobí její jihovýchodní minaret, jenž byl ve své době nejvyšším v zemi. Celkově zdobí mešitu čtyři minarety, jež se od sebe liší jak výškou, tak i architektonickými styly. Mešita patřila až do období pádu Konstantinopole k nejokázalejším stavbám osmanské říše.

Nejstarší mešitou v Edirne je Stará mešita, kterou začal v roce 1403 stavět syn Bayezida I. - Süleyman. Dokončení se dočkala až o jedenáct let později, kdy vládl sultán Mehmed I. Mešita má čtvercový půdorys, který je na dvě části rozdělen čtyřmi mohutnými sloupy. Vzniklo tak devět samostatných částí, z nichž každá je završena kupolí. Modlitebna je vyzdobena obrovskými arabskými nápisy „Alláh“ a „Mohammed“. Poslední významnější mešitou ve městě je poklidná Muradova mešita z roku 1421, která měla původně sloužit jako hospic.

V letech 1560 – 1561 byl architektem Sinanem v Edirne vybudován také karavanseráj, který sloužil velkovezírovi Rüstemovi Pašovi. Dnes je jeho velké nádvoří součástí hotelu, který poskytuje ubytování pro edirnské obchodníky. Z menšího nádvoří se stala mládežnická ubytovna. Nedaleko karavanseráje nechal Sinan vystavět také bazar Semiz ali Pasa, kde je nepřeberné množství nejrůznějších krámků.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 9 890 krát.