Istanbul - brána do Asie

Istanbul - brána do Asie

Turecko leží a vždy leželo mezi dvěma světy – Orientem a Západem, což v modernější době zpravidla znamená mezi islámem a křesťanstvím. Turecko je kotlem, kde se mísí různé vlivy a kultury, přičemž samo si zachovává svůj svébytný charakter. Asi nejvíce je to vidět v Istanbulu, ležícímu na hranici mezi Evropou a Asií.

Istanbul je největším městem v zemi, ne však městem hlavním, jak si občas lidé myslí (tím je Ankara). Je to brána do Asie a křižovatka kultur, stejně jako tomu bývalo v minulosti. Stačí jen vzpomenout dřívější názvy města – Byzantion, Konstantinopol nebo Cařihrad.

Původní Byzantion byl založen už v roce 667 př. n. l. a brzy se stal významnou obchodní křižovatkou i strategickým bodem. Bylo odtud možné kontrolovat vstup do Černého moře skrze Bosporskou úžinu, stejně jako obchodní cesty mezi Evropou a Asií. Historie Byzantionu byla dosti pestrá, v roce 330 jej pak císař Konstantin Veliký nechal přebudovat na Konstantinopol. Ta se stala druhým nejdůležitějším městem římského impéria, po jeho rozdělení pak hlavním městem východořímské čili Byzantské říše. Mezi Slovany se pro Konstantinopol ujalo označení Cařihrad.

Po dlouhá staletí patřila Konstantinopol mezi největší a nejdůležitější města na světě, minimálně z evropského pohledu. Ani tak mocné město ale neušlo pohromám. Jedna z nejhorších přišla v podobě křížových výprav, neboť křižáci jej několikrát vydrancovali. Později sice byla Byzance znovu obnovena, ale definitivně zanikla roku 1453, kdy Cařihrad dobyli Turci. Ti jej přejmenovali na Stanbul a umístili sem centrum Osmanské říše, kterým město zůstalo až do roku 1923. Tehdy si nově vzniklá turecká republika ustanovila svým centrem Ankaru.

Istanbul tím však příliš neztratil na významu a zcela jistě si uchoval svůj orientální půvab, kterému se Ankara nemůže rovnat. Je to město obrovské a lidnaté, plné hektického života. Žijí zde muslimové, křesťané i židé, lidé mnoha národností. Neskutečný mumraj a provoz, zácpy aut, motorek, rikš, mopedů a kol, davy lidí, to je Istanbul. Ale také bazary plné nepřeberného množství nejrůznějšího zboží, nádherné mešity i kostely, orientální lázně, paláce a řada dalších budov různého stáří, to vše vytváří jeho jedinečný kolorit.

Kromě historických staveb ve městě rostou jako houby po dešti budovy moderní. Již od 19. století má Istanbul také svou tramvajovou dopravu a dokonce metro zvané Tünel. Je velmi krátké, pouze 573 metrů, ale zato druhé nejstarší na světě po Londýně. Bylo totiž uvedeno do provozu už v roce 1875. Kromě něj je však v Istanbulu rovněž metro moderní, jehož výstavba byla zahájena roku 1991 a první úsek je v provozu od roku 2001. Vzhledem k poloze města a neblahým historickým zkušenostem je metro navrženo tak, že by mělo odolat zemětřesení až o síle 9 stupňů Richterovy stupnice.

Jedinečná historie nám zanechala obrovské množství památek, z nichž téměř každá by vydala na samostatný článek a pouhý výčet by zabral mnoho místa.

Asi nejznámější je chrám Hagia Sofia, čili chrám Boží moudrosti. Byl dokončen roku 537 na místě staršího sakrálního objektu a zůstává nejvýznamnější památkou byzantské architektury. Během staletí prošel různými změnami, několikrát byl poškozen zemětřesením. V 15. století jej Turci přeměnili na mešitu, podle níž vznikly další mešity v Osmanské říši. Po vzniku republiky ji turecký prezident Kemal Atatürk nechal sekularizovat a přeměnit na muzeum, kterým zůstává dodnes.

Foto: chrám Hagia Sofia

Dalšími pozoruhodnými stavbami jsou obrovská Modrá mešita s šesti minarety, z dálky viditelná Sulejmanova mešita, Tulipánová mešita, kostely Chora či Pammakaristos, věž Galata, různé paláce, z nichž jmenujme alespoň Dolmabahce a Topkapi, a velká řada dalších budov. Světem pro sebe je proslulý zastřešený Velký bazar (Kapali Carsi) se čtyřmi tisíci malých krámků.

Foto: věž Galata

Aniž byste však mířili za konkrétními památkami, pouhá procházka nebo vyhlídková jízda vám přiblíží atmosféru města. Zážitkem je rovněž třeba jen přejezd přes jeden z bosporských mostů do Asie. Istanbul nabízí pohled do minulosti i současnosti. Je – a zřejmě ještě dlouho bude – pozoruhodným a fascinujícím obrazem života několika civilizací.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 6 890 krát.