Istanbulská čtvrť Sultanahmet ukrývá věhlasné památky

Istanbulská čtvrť Sultanahmet ukrývá věhlasné památky

Istanbulská čtvrť zvaná Sultanahmet ukrývá většinu nejnavštěvovanějších památek této turecké metropole. Přes den je to místo plné života a davů turistů, se setměním se však proměňuje v poklidnou a liduprázdnou čtvrť s tajemně romantickou atmosférou.

Věhlasné istanbulské památky jsou zde situovány poměrně nedaleko od sebe, což usnadňuje jejich prohlídku. Centrem této oblasti je zelení porostlé náměstí Sultanahmet Meydani. Na něm se proti sobě tyčí dva úctyhodné istanbulské monumenty Modrá Mešita a Hagia Sofia. Kromě nich se v této historické čtvrti nachází i několik muzeí a dalších kulturních památek. Každého turistu pak jistě také upoutá křik všudypřítomných pouličních prodavačů, kteří ke zdejší atmosféře neodmyslitelně patří.

Mezi nejznámější istanbulské stavby patří bezpochyby chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. I když tento nádherný byzantský kostel vznikl před více než 1400 lety, podařilo se jej dochovat v překvapivě dobrém stavu. Je velkolepým architektonickým dílem, které svědčí o eleganci a kultivovanosti hlavního města Byzance v 6. století. Chrám vyrostl na místě, kde původně stávaly dva kostely, které však byly v15. století přeměněny Osmany na mešitu a opatřeny minarety. Tento mohutný chrám dnes musí podpírat opěrné sloupy, které sem byly přistavovány v průběhu staletí a bohužel z části zastiňují původní vzhled kostela.

Foto: Hagia Sofia    Autor: Oberazzi

Na chrámu jsou patrné muslimské i křesťanské prvky, má nádherně zdobený interiér a na kruhových terčích uvnitř chrámu jsou zdobné kaligrafické nápisy. Při vstupu dovnitř chrámu každého ohromí jeho hlavní loď, tento obrovský prostor dosahuje výšky 56 metrů a je završen mohutnou kupolí. Z uměleckého hlediska přitahuje Hagia Sofia množstvím zářivých mozaik, které jsou dnes již jen pozůstatky tehdejší výzdoby. Podařilo se zde dokonce dochovat i stropy s mozaikovými vzory, jež jsou součástí původní chrámové dekorace z 6. století. Ke chrámu patří i tři mauzolea, z nichž nejstarší je mauzoleum Selima II. z roku 1577. Interiér je obložen nádhernými dlaždicemi z Izniku. Jedinečnou ukázkou tureckého rokoka je Kašna k očistě vystavěná kolem roku 1740. Má přečnívající střechu pomalovanou květinovými motivy. V dnešní době se chrám stal jakýmsi muzeem zachycujícím vývoj této krásné stavby.

Další neméně významnou stavbou je Modrá mešita, kterou pomáhali stavět řemeslníci, jež pomáhali při stavbě Tádž Mahalu. Název mešity se odvíjí od modrých dlaždiček, jimiž je vyzdoben interiér. V dnešní době je tato nádherná mešita se šesti minarety jednou z nejslavnějších sakrálních staveb na světě. Mešitu nechal vystavět dvacetiletý sultán Ahmed I. v letech 1609 – 1616. Její výstavbu svěřil architektu Mehmetu Agovi, jednomu ze žáků asi nejlepšího tureckého architekta Sinana. Tato ohromující stavba vyvolala ve své době ostré protesty, jelikož měla 6 minaretů a tolik jich tehdy mohla mít jen mešita nejvýznamnější – a tou byla mešita v Mekce. Celý problém byl vyřešen tím, že byl k mešitě v Mekce na náklady sultána dostavěn ještě jeden, tedy sedmý minaret.

V Modré mešitě se v minulosti konaly všechny důležité náboženské obřady, slavily se zde svátky a odsud také vyráželi poutníci na tzv. „hadždž“, česky svatou pouť do Mekky. Mešita se dělí na tři části: vnější a vnitřní zahradu a vlastní mešitu. Do mešity, která je 43 metrů vysoká a má průměr 23,5 metrů, vedou tři zdobené vchody. Hlavní kopule stojí na čtyřech mohutných pilířích. Její vnitřek dekorují arabesky s úžasnými motivy a na zemi leží stovky červenobílých modlitebních koberečků.

Světlo zajišťuje více než 250 oken s barevnými ornamenty, původní vitráže ze 17. století už však některá okna postrádají. Výzdobu tvoří především 21 000 modrozelených kachlíků ze 17. stol. z městečka Iznik. Jsou důkazem toho, že se na výzdobě mešity opravdu nešetřilo. Dlaždičky totiž pocházejí z doby, kdy jejich výroba v Izniku dosáhla vrcholu. V mešitě najdeme mramorovou kazatelnu ze 17. století, které se říká Minbar a je vyzdobena spletitými reliéfy. Tradičními islámskými ornamentálními motivy, jako jsou tulipány a růže, je vyzdobena podlaha. Nedaleko Modré mešity je umístěna hrobka sultána Ahmeda I., jejíž interiér je taktéž vyplněn úchvatnými dlaždicemi z Izniku.

Foto: Modrá mešita    Autor: Oberazzi

Přitažlivou památkou v okolí náměstí Sultanahmet jsou například také Roxelaniny lázně, které v polovině 16. století vybudoval architekt Sinan. Dnes již sice neslouží svému prvotnímu účelu – stala se z nich prodejna koberců, ale každopádně stojí za prohlídku. Lázně byly pojmenovány po sultánově manželce Roxelaně, která byla údajně ruského původu. K sultánovi byla sice uvedena jako konkubína, ale podařilo se jí vypracovat na hlavní sultánovu manželku. Byla to však žena velmi ctižádostivá a dychtící po moci. Aby prosadila své, nezastavila se před ničím – její vinou tak zemřelo mnoho nevinných lidí, jejich zdánlivých nepřátel.

Pokud se zajímáte o tureckou kulturu, navštivte Muzeum tureckého a islámského umění sídlící v paláci Ibrahima Paši, kde jsou k vidění sbírky více než 40 tisíc nejrůznějších historických předmětů. Sbírka se začala vytvářet v 19. století a obsahuje artefakty od období raného islámu až po současnost. Každá ze síní je věnovaná jinému časovému úseku a jiné zeměpisné oblasti. Muzeum však proslulo zejména kolekcí stanů a koberců, jež užívaly kočovné turecké národy. Najdete zde koberce ze 13. století, ale také honosné perské hedvábné koberce, kterými jsou pokryty stěny velkého sálu.

Navštívit můžete také Muzeum mozaik, které vzniklo zastřešením části Velkého paláce byzantských císařů. Dochovala se krásná mozaiková podlaha, na níž jsou zobrazena zvířata, ale také bojové a lovecké výjevy. V dobách vrcholné slávy paláce se většina ze stovky zdejších místností pyšnila zlatými mozaikami, jejich pozůstatky zde můžete dnes obdivovat.

Jednou z nejpodivnějších turistických atrakcí v Sultanahmetu je tzv. Baziliková cisterna, což je rozlehlá podvodní nádrž – dílo byzantského stavitelství. Její prostory vznikly již v roce 532, poté byla na dlouhou dobu zapomenuta a znovuobjevena až místními lidmi, kteří otvory v suterénech svých domů vytahovali kyblíky plné vody. Střecha cisterny je podepřena 336 sloupy mající výšku více jak 8 metrů. V současnosti jsou přístupné dvě třetiny stavby, zbytek byl v 19. století zazděn.

V Istanbulském středisku řemesel můžete při práci sledovat zručné řemeslníky vázající knihy, kreslící kaligrafické nápisy nebo nanášející polevu na keramiku. Všechny výrobky, které zde vidíte, jsou na prodej. Můžete tak přímo sledovat, jak v rukou umělců vzniká šperk, dýmka či panenka, kterou si následně odnesete domů.

Nepřehlédnutelným prvkem čtvrti Sultanahmet je egyptský obelisk a Hadí sloup, které jsou pozůstatky Hippodromu. Tento původně antický cirkus byl středem města po více než 1000 let. Nazývá se podle svého původního účelu, kdy se zde pořádaly závody koňských povozů. Do dnešních let se z něj podařilo dochovat jen několik fragmentů. Obří stadion, který zde kdysi stával, dokázal pojmout až 100 tisíc diváků, dnes se na jeho místě rozkládá rozlehlý veřejný park At Meydani.

- jap -

Předchozí článek z Turecka - Süleymanova mešita

Článek byl zobrazen 6 826 krát.