Turecko - základní informace

Oficiální název: Turecká republika
Hlavní město: Ankara
Počet obyvatel: 74,7 mil.
Rozloha: 780 580 km²
Měna: nová turecká lira (YTL) = 100 nových Kuruş
Úřední jazyk: turečtina

Vstupní formality a základní informace 
Jak cestovat do Turecka? 
Jak cestovat po Turecku? 
Jak cestovat po Ankaře?
Stravování
Ubytování 
Bezpečnost v Turecku  
Nakupování v Turecku
Turistické cíle

Vstupní formality a základní informace

Kdy do Turecka?
Vnitrozemské kontinentální klima Turecku přináší horká léta a velmi chladné zimy. Na pobřeží Středozemního moře však panuje převážně příjemné teplé subtropické počasí, díky němuž je letní turistická sezóna velmi dlouhá a trvá od poloviny dubna až do listopadu. Nejlepším obdobím pro návštěvu Turecka je však jaro, kdy jsou zde příjemné teploty a také delší dny. Velkou výhodou je, že zde zatím nenarazíte na davy turistů a můžete si vychutnávat pohodové atmosféry. V tomto období také rozkvétají divoké květiny. V červnu začínají dětem letní prázdniny a většina tureckých rodin se vydává na letní dovolené. Musíte tedy počítat s přeplněnými plážemi, bujarým nočním životem a čilým turistickým ruchem. V období od června do září však Turecko sužují někdy až nesnesitelná vedra.

Pasy, víza, doklady
Občané České republiky pro cestu do Turecka od roku 2005 nepotřebují víza. Turistům stačí cestovní pas platný alespoň ještě 6 měsíců po návratu do republiky. Bez víza můžete v Turecku pobývat 90 dní, pokud zde však chcete pracovat či studovat, je nutné si vízum zaopatřit.

Zdravotnictví
Zdravotní péče v Turecku na vysoké úrovni, kromě státních podniků se začal rozšiřovat i soukromý zdravotní sektor. Nemocnice jsou dobře vybavené a pracuje zde kvalifikovaný personál. Než vyrazíte na cestu, uzavřete si kompletní cestovní pojištění, který by mělo zahrnovat také pojištění nákladů na repatriaci. Česká republika totiž s Tureckem nemá uzavřenu mezivládní dohodu o bezplatném poskytování zdravotní péče. Před cestou je také dobré si ověřit, zda máte všechna potřebná základní očkování proti obrně, tyfu, tetanu a záškrtu. V některých oblastech Turecka se vyskytla malárie, a proto je nutné mít očkování také proti žloutence typu A a B. V lékárnách seženete většinu známých volně prodejných léků, pokud však pravidelně užíváte nějaké speciální léky, zásobte si jimi dostatečně již v České republice. Pro Evropana je Turecko z hlediska hygieny poměrně divokou zemí. Dávejte si také pozor na to, co jíte, abyste předešli zažívacím problémům. Místo vody z kohoutku si raději kupujte balenou vodu. Zejména v letním období je nutné dodržovat dostatečný pitný režim, abyste předešli dehydrataci. Do kufru si nezapomeňte přibalit opalovací krém s dostatečným ochranným faktorem, pokrývku hlavy a repelent proti obtížnému hmyzu.

Peníze
Do Turecka je možné dovézt neomezené množství cizí i turecké měny. Oficiální měnovou jednotkou je Nová turecká lira označovaná YTL nebo oficiálněji TRY. V České republice lira ale nakoupit nejde, peníze si tedy můžete směnit až v Turecku. Nejspolehlivějším způsobem jak si vyměnit peníze za přijatelný kurz je návštěva směnárny, které bývají otevřeny od pondělí do soboty. Peníze vám mohou směnit také některé hotely a obchody, ale už ne v tak výhodném kurzu. Ve větších městech narazíte na každém kroku na bankomaty, kde si můžete kromě liry vybrat také eura nebo dolary.

Domácí mazlíčci
Pokud se chcete do Turecka vydat i se svým domácím mazlíčkem, je nutné, aby měl s sebou veterinární potvrzení, které není starší než 15 dní. Musíte mít také potvrzení, že je zvíře v dobrém zdravotním stavu a očkováno proti vzteklině, alespoň 6 měsíců před odjezdem. Vše musí být přeloženo do turečtiny nebo potvrzeno tureckým zastupitelským úřadem.

Poloha a přírodní poměry
Turecko se rozkládá na pomezí Evropy, Asie a Středního východu na poloostrově Malá Asie a z menší části na Balkánském poloostrově. Sousedními zeměmi jsou Řecko a Bulharsko na evropské straně, na východě a jihovýchodě je to pak Gruzie, Arménie, Irák, Írán a Sýrie. Evropská část je od asijské oddělena úžinami Bospor a Dardanely, mezi nimiž leží Marmarské moře. Území zasahující z malé části do Evropy se nazývá Thrákie a asijská část Anatolie. Anatolie se táhne k východu a nejdelší řekou, která tudy protéká je Kizilirmak. Významné jsou také řeky Eufrat a Tigris a největší jezera Tuz a Van. Ze severu je Turecko omýváno Černým mořem, na jihu Středozemním a na západě mořem Egejským. Nejvyšší horou Turecka je Velký Ararat dosahující výšky 5137 metrů nad mořem. Sever země je lemován krystalickým Pontským pohořím, na jihu se vypíná pohoří Taurus a východní část Turecka vyplňuje Arménská vysočina. Asi čtvrtinu země pokrývají borovicové, smrkové a cedrové lesy.

Na pobřeží panuje středomořské podnebí, na náhorní plošině je však výrazně kontinentální. Za nejteplejší oblast je považována jihovýchodní část země v podhůří Kurdistánských hor a za nejchladnější oblast Arménské vysočiny. Jelikož Turecko leží z 80 % na velmi neklidné tektonické vrstvě, nejsou zde silná zemětřesení ničím neobvyklým. Střetávají se zde tři kontinentální desky: anatolská, eurasijská a arabská.

Jak cestovat do Turecka?

Letecká doprava
V Turecku existuje několik mezinárodních letišť, z nichž nejznámější jsou Asenboga Airport v Ankaře, Atatürk Airport v Istanbulu, Sabiha Gokcen Airport, Adnan Menderes Airport v Izmiru a mnoho dalších. Nejlepší je však využít přímého letu do Istanbulu, protože je levnější. Turecké aerolinie provozují pravidelné přímé lety ze 113 míst v Evropě, Americe a Asii.  Z Prahy se do Istanbulu dostanete s leteckou společností ČSA nebo Türkish Airlines za ceny kolem 7.000 Kč za zpáteční letenku. Levnější letenky pak nabízí společnost Malevem, která má mezipřistání v Budapešti a vyjde vás to na 4 – 5 tisíc korun. Cesta trvá 2 hodiny a 35 minut.

Železniční doprava
Cestování vlakem do Turecka je pro českého turistu poměrně náročnou záležitostí a zabere spoustu času. Najdete zde oproti autobusu více pohodlí a cesta vás může vyjít i levněji, pokud budete využívat vnitrostátních jízdenek a pohybovat se od hranice k hranici. Tureckou železniční síť provozují Turecké státní dráhy TCDD  a železnice v dnešní době trpí nedostatkem nových investic. Základní mezinárodní jízdenka už je poměrně drahá, ale pokud využijete slevu City Star nebo Euro Domino, dostanete se na přijatelnou sumu. Z České republiky se musíte nějak napojit na rychlík R499 Bosphor jedoucí z Budapešti do Istanbulu. Z Prahy vyráží mezinárodní vlak EC279 Jaroslav Hašek, na něj navazuje rychlík R943m R736 Transbalkan a v Giurgiu Nord přestoupíte na R499 Bosphor končící v Istanbulu. Celá tato složitá jízda zabere asi 48 hodin.

Autobusová doprava
Autobusové spojení s Tureckem bylo po skončení balkánského konfliktu zvonu obnoveno a dnes je v provozu několik mezistátních linek. Z Prahy do Istanbulu vyjíždí pravidelná linka společnosti Tourbus, která má několikahodinovou zastávku v bulharské Sofii. Trasu Praha – Brno – Istanbul provozuje také společnost Eurotours a Student Agency. Linka jezdí celoročně, vyjíždí se z Prahy v 9 hodin ráno a do Istanbulu dorazíte druhý den v 18 hodin. Zpáteční jízdenka vás vyjde na 3590 Kč. Další linka do Turecka jezdí na trase Praha – Brno – Sofie – Plovdiv – Burgas a vyjíždí ve středu, v pátek a v neděli.

Automobilová doprava
Pokud se do Turecka chcete vydat s vlastním vozem, budete potřebovat platný mezinárodní řidičský průkaz, technický průkaz a zelenou kartu, která je dokladem o zaplacení povinného ručení pro cesty do zahraničí. Jestliže auto není vaše, ale vypůjčené, je třeba mít také notářsky ověřený souhlas majitele vozu k jeho užití v angličtině. Nejvhodnější trasa vede přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Černou Horu a Bulharsko. Z Brna do Istanbulu je to asi 1750 km. Celníci vám na hranicích zapíší auto do pasu na dobu maximálně 6 měsíců a bez auta pak nesmíte zemi opustit. Za jízdu po dálnicích se platí a při přejezdu Bosporského mostu platíte mýtné.

Lodní doprava
Trajektové linky jsou provozovány Tureckými námořními linkami TDI a zajišťují spojení Turecka s řeckými, italskými a kyperskými přístavy. Do Turecka se tak můžete dostat například z Benátek, Brindisi či Girne. Zdejší vody brázdí také místní soukromé trajekty, se kterými se můžete dostat na řecké ostrovy Kos či Rhodos.

Jak cestovat po Turecku?

Autem
V Turecku si můžete pronajmout auto u některé z mezinárodních autopůjčoven, jako je Avis nebo Hertz. Budou po vás požadovat předložení pasu a mezinárodního řidičského průkazu. Aby vám auto půjčili, musíte mít minimálně 18 let. Lepší je platit kreditní kartou, vyhnete se tak vysoké záloze. Auto dostanete s prázdnou nádrží a tak ho musíte také vrátit. Benzín je v Turecku lehce k dostání a benzínové pumpy najdete na každém rohu. Doklady k vozidlu byste měli nosit neustále při sobě a nenechávat nikde bez dozoru. Jízda po tureckých silnicích by neměla Evropanovi činit problémy, jelikož se zde stejně jako u nás jezdí vpravo a silniční značky odpovídají mezinárodnímu standardu. Při jízdě musíte mít povinně zapnutý bezpečností pás a neustále zapnutá světla. Turecko je bohužel zemí, kde byla v posledních letech zaznamenána nejvyšší nehodovost ze všech evropských zemí.

Autobusem
Autobusová doprava je v Turecku extrémně rozvinutá a dostanete se s ní úplně všude. Do každé destinace je většinou možné se dostat autobusem hned několika konkurenčních dopravců, což vám umožňuje smlouvat o cenu. Předními dopravci jsou Kâmil Koç, Varan a Ulusoy. Autobusy řídí školení řidiči, jsou pohodlné, čisté a velmi dobře vybavené. Připraveno je v nich občerstvení, video, WC i klimatizace. Pokud má autobus před sebou více než 10 hodinovou cestu, vyjíždí vždy v noci. Jízdenky je nutné si rezervovat předem v kanceláři nebo na internetu. Zajímavostí tureckých autobusů je, že v nich sedí muži a ženy odděleně. Zakázáno je požívání alkoholu a kouření během jízdy. Většina autobusových nádraží je situována daleko od centra města, například hlavní nádraží v Istanbulu se nachází 10 km na severozápad od centra. Autobusové společnosti tak poskytují bezplatný transfer do města.

Dalším typicky tureckým způsobem dopravy je „dolmus“, což je mikrobus, který jezdí po určité trase, ale ne podle daného časového plánu. Řidič jednoduše čeká, až se autobus naplní a teprve potom vyjede. Může to být občas nepohodlné, ale jízda je levná a alespoň trošku dobrodružná. Má několik vytyčeným zastávek, ale můžete si ho stopnout i jako taxík kdekoli na ulici, pokud jede vaším směrem. Jde o poměrně levný a efektivní způsob přepravy. Musíte s tím však mít již nějaké zkušenosti, abyste se dostali tam, kam potřebujete. Pro turisty, kteří se s tímto způsobem ještě nesetkali je dolmus celkem problém. Zůstanou stát na zastávce a neví na který z projíždějících mikrobusů mávat. Na dolmusech bývá napsána totiž jen konečná zastávka, ale většinou jde jen o čtvrť města.

Letadlem
Všechna důležitá místa v Turecku jsou spojena leteckou dopravou. Státní letecká společnost Turecké aerolinie provozuje letní a zimní lety do 35 místních destinací.  Fungují zde však také nízkonákladové letecké společnosti jako Fly Airlines, Atlas Jet nebo Onur Air. Ty létají za výrazně nižší ceny a jejich letadla spojují téměř všechna velká města. Na letišti byste měli být alespoň hodinu před startem letadla. Předtím, než se usadíte na sedadlo, budete vyzváni k předložení zavazadla. U vnitrostátních linek nepocítíte velký rozdíl mezi ekonomickou a obchodní třídou.

Vlakem
Cestovat po Turecku vlakem se příliš nevyplácí. Železniční síť není kvalitní a dobré spojení je zajištěno snad pouze mezi Istanbulem a Ankarou, kde jezdí luxusní vlak Mavi Tren. Hlavní a regionální tratě zajišťují spojení mezi všemi většími městy. Vlaky jsou sice poměrně levné, ale cesta s nimi trvá o mnoho déle než jízda autobusem. Železniční síť provozují Turecké státní dráhy TCDD, jejichž vlaky jsou staromódní a poměrně zanedbané. Za zmínku ovšem stojí turecké jídelní vozy, které nabízí velmi kvalitní a chutná jídla.

Trajektem / lodí
Istanbulské trajekty přepravují lidi do zaměstnání nebo slouží k přepravě automobilů.

Jak cestovat po Ankaře?

Autobusem
Autobusy tvoří základ ankarské městské hromadné dopravy. Městské autobusy bývají označeny čísly linek i tabulkami s trasou. Zastávky autobusů však často nejsou ani označeny, vyvěšené jízdní řády pak zcela chybí. Nastupuje se pouze předními dveřmi a platí se v hotovosti přímo řidiči, který rozmění i bankovky větších hodnot. Autobusová doprava je ve většině měst, stejně tak i v Ankaře, zajišťována minibusem dolmusem. V autobusech ani v dolmusech se spropitné nedává.

Metrem
Metro v Ankaře v současné době tvoří jedna podzemní linky, která je v provozu od roku 1996. Trasa je dlouhá 14,7 km a spojuje centrum města se čtvrtí Batikent. Pod zemí je vedeno pouze 6,5 km trasy, zbytek je povrchový či nadzemní. Do budoucna se počítá s výstavbou dalších linek a rozšířením sítě na 45 km.

Taxi
Po Ankaře jezdí spousta žlutých taxíků, které jsou v porovnání s jinými evropskými metropolemi poměrně levné. Většina taxíků má instalován taxametr, takže s cenou nebývá problém. Taxík si můžete vyzvednout buď na jejich stanovišti, nebo přivolat na ulici. U většiny taxíkářských stanovišť je zpravidla umístěn ceník s pevnými cenami do jednotlivých destinací. Řidiči bohužel většinou mluví jen turecky a domluvit se s nimi bývá problém. Někdy se jim ponechá minimální spropitné.

Stravování

Turecká kuchyně
Turecká kuchyně byla po mnoho staletí ovlivňována okolními národy a je známa především svou bohatostí. Turecká kuchyně je velmi zdravá, jídla jsou převážně vařená nebo dušená, pokud se smaží, tak na kvalitním olivovém oleji. Země je ze čtyř stran omývána mořem, které dává hojnost ryb a ty jsou základem většiny jídel. Nedílnou součástí teplých i studených pokrmů jsou nejrůznější saláty podávané v poměrně velkém množství. Časté jsou saláty ze syrového nebo kompotovaného ovoce. Turecké jídlo většinou začíná teplým či studeným „meze“, což je předkrm. Může jít o plněnou zeleninu, sýry, ovoce či turecké pečivo. „Meze“ neobsahují žádné maso, jsou tak vhodné i pro vegetariány. Maso se často upravuje na otevřeném ohni, na dřevěném uhlí nebo na plynových grilech.  Nejoblíbenějším a typicky tureckým pokrmem je döner kebab, což je grilované maso, které se podává v bulce se zeleninou a dresinkem. Plátky masa jsou prokořeněné, nabodnuté na rožeň a pečené. Maso se následně odkrajuje z otáčejícího se rožně, takže se neustále dopéká nové. Mezi přílohami vede rýže upravená nejrůznějšími způsoby, s kořením, mandlemi, těstovinami, anebo s kousky masa.

Dalším typicky tureckým jídlem jsou mleté masové placičky kefte. Výtečné jsou rovněž plněné papriky zvané dolmates s rajskou omáčkou či vinné listy plněné masovou nádivkou.
Oblíbený je i baklažán s masem a bramborami zapékaný v kameninových miskách. Turci si také rádi dopřávají nejrůznější cukrovinky. Ty bývají velmi sladké, polévané sirupy a plněné oříšky.

Turecké restaurace
V Turecku asi nebudete mít problém si vybrat, kam zajdete na jídlo, protože zde na vás na každém rohu čeká nějaké stravovací zařízení s voňavými a lákavými pokrmy. Vyzkoušet můžete jídelny (lokanta), podniky (kebab) nebo luxusní restaurace v hotelech. V hotelech však nevyzkoušíte chuť pravého Turecka, ale převážně mezinárodní kuchyni. Nejběžnějším typem restaurace je „lokanta“, která poskytuje širokou paletu jídel a polévek. Specialitou podniku kebab je grilované maso a jakási turecká obdoba pizzy – lahmacun. Na dobrou rybu si zajděte do některé z rybáren, které jsou situovány v jedné ulici a vytváří skvělou živou atmosféru. Českou hospodu připomíná „meyhane“, kde se podává hlavně alkohol. Je zde veselá nálada, hraje živá hudba a všichni se dobře baví. Poznáte tam pohostinnost místních lidí, jejich zvyky a vyzkoušíte místní pochoutky. Jsou určeny spíše mužům a pro ženy bez doprovodu nejsou vhodné. Výtečné lehké pokrmy a občerstvení vám poskytnou stánky na ulici, ale také většina kaváren a barů. Restaurace se v Turecku otevírají kolem 11 hodiny a zavírají se, až když odejde poslední host. V posledních letech se zde začaly rozrůstat také zahraniční restaurace. Ve větších městech najdete i vegetariánské a nekuřácké restaurace. Některé podniky si do ceny za jídlo již započítávají spropitné ve výši 10 % z ceny, jinde to nechávají na hostech.

Turecké nápoje
Nejběžnějším tureckým nápojem je černý čaj podávaný v malých tulipánových sklenkách. Pije se s cukrem a nejoblíbenějším druhem je jablečný, šípkový, lipový či mátový. V Turecku se popíjí také velmi silná káva, která se servíruje v miniaturních šálcích. Káva se pije většinou pozdě odpoledně nebo v závěru stolování. Velmi chutné je i sladké pitíčko „sahlep“, který se pije převážně během zimních měsíců a vyrábí se z kořene orchideje. Mezi nealkoholickými nápoji se těší oblibě čerstvě vymačkané ovocné šťávy a minerálky. Místní lidé však mají nejraději ayran, což je směs slaného jogurtu a vody. Někdy se přidává i česnek nebo trochu pepře. Je to zdravý a nesmírně osvěžující nápoj. Ze zkvašeného obilí se připravuje „boza“. Národním alkoholickým nápojem je čirá anýzovka „raki“, do které se přilévá voda. Vhodná je především k rybám a předkrmům „meze“. V turecké restauraci si můžete objednat i víno, to je však poměrně drahé. Nejznámějšími značkami jsou Kavaklidere a Doluca. Vynikající jsou také vína Merlot a Majestic. Dát si zde můžete i točené či lahvové pivo značky Efes Pilsen.

Ubytování
V Turecku máte na výběr ze široké škály nejrůznějších ubytovacích kapacit a tak si můžete vybrat podle svého vkusu i finanční situace. Připraveny jsou zde pro vás přepychové paláce, pohodlné rodinné domky i moderní kempy. Některá starobylá města dokonce nabízí ubytování v opravených rodinných sídlech, které jsou situovány v historickém jádru. Turecké hotely jsou podle vybavenosti a kvality poskytovaných služeb ohodnoceny určitým počtem hvězdiček. Pět hvězdiček odpovídá opravdovému luxusu. Mnoho hotelů ve vyhlášených rekreačních oblastech bývá během sezóny doslova přeplněno, proto je dobré si před cestou vždy dopředu rezervovat pokoj. U pobřeží je rozeseto několik prázdninových vesniček a hotelových komplexů, které poskytují kompletní turistické zázemí a většinou i přístup na soukromou pláž. Pokud hledáte levnější variantu ubytování, zkuste motely, soukromé penziony nebo jednohvězdičkové hotely. Než se ubytujete, zajděte si obhlédnout pokoje. Některé z těchto podniků mají totiž žalostné vybavení a poskytují minimální služby.

Turecký turistický a automobilový klub spravuje hotely se zvláštní licencí. Jde o starobylé budovy, které byly opraveny a přetvořeny na hotely. Většina z nich se nachází v historických jádrech měst a mohou poskytovat značný luxus, ale také skromné vybavení. Personál na recepcích hotelů v Turecku umí většinou mluvit anglicky a německy. Cena za daný pokoj obvykle zahrnuje také snídani a je možné o ni smlouvat. V zemi najdete také řadu mládežnických ubytoven, kolejí a kempů. Jejich obliba roste společně s oblibou trekkingu a pobytu v přírodě. Toto ubytování bývá především vhodné pro mladé lidi, protože je levné a na poměrně rozumné úrovni.  Kempy jsou většinou dobře vybaveny a poskytují dostatek místa pro stany a přívěsy. V některých kempech se můžete dokonce ubytovat v jednoduchých bungalovech a chatkách. Táboření je možné pouze na k tomu vyznačených místech. Jejich přehled vám poskytne Turecká kempinková organizace.

Bezpečnost v Turecku
Turecko je pro turisty poměrně bezpečnou zemí s velmi vstřícnými a přátelskými lidmi. Při pobytu je však třeba dodržovat základní bezpečnostní opatření. Nenechejte se cizími lidmi odvést nikam stranou za vidinou výhodného obchodu, nezastavujte stopařům a nepřepravujte je přes hranice.

Vzhledem k občasným teroristickým útokům je dobré dbát zvýšené opatrnosti na turisticky frekventovaných místech. Tato opatření platí hlavně pro oblast východního a jihovýchodního Turecka, je proto třeba před cestou zvážit případná rizika. V této oblasti se vyhýbejte cestování v noci, odmítejte žádosti místních cokoliv vyvézt přes hranice a vždy respektujte pokyny místních orgánů. V ostatních částech Turecka nebývají s osobní bezpečností problémy. Přesto by se ženy měly vždy procházet jen v doprovodu muže, předejdou tak případným problémům. V turistických letoviscích je poměrně častá drobná kriminalita, jako vykrádání hotelových pokojů, aut, podvody a vyskytují se i případy znásilnění. Nedoporučuje se nocování pod širým nebem. Turecko je první zemí v Evropě, kde se vyskytla ptačí chřipka u člověka. Dnes je tato choroba pod kontrolou, přesto se vyhýbejte kontaktu s živou, nemocnou i mrtvou drůbeží, drůbežím farmám, nekonzumujte nedostatečně tepelně zpracované maso a dodržujte základní hygienická pravidla. V Turecku je třeba pamatovat na kulturní odlišnosti islámu a s velkou úctou jej respektovat.

Nakupování v Turecku
Pro nákupy v Turecku je typické smlouvání, které se zde stalo doslova národním sportem. Pokud na to máte talent, můžete si domů odvézt spoustu hezkých věcí za výhodné ceny. Na smlouvání je však třeba se připravit, prodavači jsou totiž někdy neoblomní a poznají vaši slabinu. Než se vydáte na nákupy, sundejte ze sebe veškeré šperky, hodinky a luxusní oblečení vyměňte za obyčejné triko. Dosáhnete tak těch nejnižších cen, za které je prodavač ochoten předmět prodat. Nesmíte totiž vypadat draze, obchodníci z vás pak cítí peníze a nesleví. Smlouvat je však možné jen na tržištích a některých kamenných obchodech, v restauraci nebo supermarketu to nezkoušejte. V Tureckých obchodech a tržištích najdete spoustu zajímavých věcí, které stojí za nákup. Nejčastějšími suvenýry bývají zajímavě zpracované zlaté šperky, jejichž ceny jsou výrazně nižší než u nás a nákup se vyplatí. Za zlomek ceny v Turecku pořídíte i kožené zboží, při nákupu je však třeba dávat dobrý pozor na zmetky. O něco dražší bývají starožitnosti, ale můžete zde narazit na opravdu historické kousky.

Pokud však chcete vyvážet nějakou větší starožitnost ze země, musíte si obstarat povolení od ministerstva kultury a vyplnit množství formulářů. I zde musíte při nákupu dávat pozor na padělky, které většinou pozná jen znalec. Pokud máte dostatečný finanční obnos, můžete si v Turecku koupit krásný ručně vázaný koberec. Cena takového koberce závisí na materiálu, ze kterého je utkán. Ručně tkané koberce jsou hedvábné, bavlněné nebo kombinace obojího. Nejdražší jsou samozřejmě ty hedvábné. Nákup koberce je dobré neuspěchat a nechat si raději poradit i od odborníka. Typickým suvenýrem jsou zde tzv. modrá oka, která najdete na každém rohu. Jde o korálky, přívěšky, náušnice nebo dekorativní předměty, které jsou modré s bílým nebo žlutavým středem připomínajícím oko. Mají představovat oka proroka, či samotného Alláha a jejich smyslem je nosit štěstí. Často se nakupuje také koření, sypaný čaj a sladkosti. Zajímavou připomínkou dovolené v Turecku může být vodní dýmka, jejíž popularita v posledních letech značně vzrostla i v České republice. Z Kappadocie si pak turisté přiváží ručně vyráběnou a nádherně pestrou keramiku

Turistické cíle

Ankara
Turecké hlavní město je po Istanbulu také druhým nejlidnatějším městem země. Můžete v něm pozorovat kontrast moderního velkoměsta s projevy staré islámské kultury. Dominantou města je citadela Hisar umístěná na vrcholku kopce. V jejich pevnostních zdech se nachází zlomky kamenů a pahýly sloupů sebraných v římských ruinách. Nejpozoruhodnější atrakcí je však výjimečné Muzeum anatolských civilizací s největší sbírkou chetitských artefaktů na světě. Je umístěno ve dvou budovách z 15. století a bylo vyhlášeno evropským muzeem roku 1997. Mezi nejimpozantnější monumenty Ankary patří Atatürkovo mauzoleum nacházející se v západní části města. Dostavěno bylo v roce 1953 a kromě Atatürkova kenotafu (symbolického náhrobku zbudovaného pro zemřelého, jehož tělo je nezvěstné, nebo bylo pohřbeno jinde) zde najdeme také hrobku druhého prezidenta republiky a sbírku osobních věcí, darů a aut panovníka. Hlavní třídou je Atatürk Bulvari, jenž spojuje staré město s prezidentským palácem, který není veřejnosti přístupný. Významnou stavbou je mešita Kocatepe, která patří k největším mešitám na světě a zdobí ji čtyři minarety. Milovníky železnic jistě potěší Muzeum parních lokomotiv pod širým nebem. V Ankaře se rozkládá také mnoho parků, nejznámější z nich je Park mládeže nebo oblast Atatürkovy farmy a zoo.

Istanbul
Istanbul je městem oplývající velmi bohatou historií, které se stalo centrem Východořímské a následně Osmanské říše. Během své existence bylo nazýváno mnoha jmény, jako Konstantinopol, Byzantion, Cařihrad a nakonec Istanbul. Město se mělo stát dokonce hlavním městem Turecka, ale nakonec za něj byla vyhlášena Ankara. Nejzajímavější místa jsou situována poměrně nedaleko od sebe na malé ploše, což usnadňuje jejich prohlídku.  Většina nejnavštěvovanějších památek se nachází ve čtvrti Sultanahmet. Mezi nejznámější istanbulské stavby patří bezpochyby chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Patří mezi nejvelkolepější architektonická díla lidstva a jeho vznik se datuje před více než 1400 let. Na chrámu jsou patrné muslimské i křesťanské prvky, má nádherně zdobený interiér a na kruhových terčích uvnitř chrámu jsou zdobné kaligrafické nápisy. V dnešní době se chrám stal jakýmsi muzeem zachycujícím vývoj této krásné stavby.

Další neméně významnou stavbou je Modrá mešita, kterou pomáhali stavět řemeslníci, kteří pomáhali při stavbě Tádž Mahalu. Název mešity se odvíjí od modrých dlaždiček, jimiž je vyzdoben interiér. V dnešní době je tato nádherná mešita se šesti minarety jednou z nejslavnějších sakrálních staveb na světě. Mešitu nechal vystavět sultán Ahmed I. v letech 1609 – 1616. Jedny z nejkrásnějších byzantských mozaik a fresek ukrývá klášter Chora, jehož svatyně pochází z 11. století. Turisticky velmi oblíbenou atrakcí Istanbulu je bezpochyby Velký bazar s tisíci obchůdky a stánky. Najdete zde nepřeberné množství zajímavého zboží, suvenýrů, starožitností, oblečení, šperků a mnoho dalšího. Pokud se vám něco u stánku zalíbí, musíte si to koupit hned, protože nepočítejte s tím, že daný obchůdek po nějakém čase znovu najdete. Oblast Velkého bazaru je nesmírně rozsáhlá a proto se zde musíte rozhodovat okamžitě. Velký bazar není nijak historicky zajímavý, ale za návštěvu určitě stojí kvůli své jedinečné atmosféře a možnosti výhodných nákupů. Podobný je také nedaleký Egyptský bazar, ten je ale specializován hlavně koření ze všech koutů světa a na čaj. Poblíž Modré mešity najdeme ruiny antické památky Hippodrom, ze které se do dnešní doby dochovaly jen dva obelisky, kolem kterých se závodilo. Pří návštěvě Istanbulu nesmíte vynechat honosné sídlo sultánů - palác Topkapi. V 15. století ho nechal vystavět sultán Mehmed II. Kolem 4 rozlehlých nádvoří tak vyrostla řada pavilonů, v nichž následně žili kočovní Osmané. Od roku 1924 je palác sloužící jako muzeum zpřístupněn veřejnosti. K vidění je zde nepřeberné množství klenotů včetně jednoho z největších diamantů na světě. Na okraji Istanbulu se nachází zdobený palác Dolmabahce, který ukrývá dvoumetrové vázy, křišťálové schodiště či alabastrovou koupelnu. Jedinečným zážitkem je plavba lodí po Bosporu nebo projížďka po mostě spojujícím Evropu s Asií. Most je přístupný i pro pěší, ale je to poměrně dlouhá procházka.

Edirne
Univerzitní město Edirne se nachází nedaleko turecko – řeckých hranic a protéká jím řeka Tunca. Jeho největší atrakcí je obrovská Selimova mešita postavená pro sultána Selima II Ukrutného. Pyšní se čtyřmi minarety vysokými 75 metrů a 999 okny, která dávají interiéru nádherné světlo. Selimova mešita je nejvelkolepější ze všech osmanských mešitových komplexů v Turecku a představuje výraznou dominantu města. Dalšími mešitami, které ve městě najdete, jsou mešita Bayezida II., mešita Tří ochozů, Muradova či Stará mešita. Zajímavé je rovněž Muzeum tureckého a islámského umění. Odpočinout si můžete v tureckých lázních např. v Sokullu nebo Gazi Mihal.

Iznik
Na severozápadě Turecka se u břehů jezera Iznik rozkládá stejnojmenné městečko, které bylo v dávných dobách metropolí byzantské říše. Mezi nejvýznamnější památky patří ruiny kostela Hagia Sofia z roku 1065. Jedinečná je zejména krásná podlahová mozaika a freska Deësis. Ve městě se tyčí Zelená mešita ze 14. století a naproti ní překrásná budova Archeologického muzea se sbírkami starořímských artefaktů, skla a ukázkami seldžuckých a osmanských dlaždic. Město Iznik se však proslavilo především výrobou nejkrásnější keramiky, která kdy byla v osmanském světě vyrobena. Od 15. století se zde začaly vyrábět malované a glazované talíře, nádoby, ploché i tvarované dlaždice. Pro tuto keramiku je charakteristická zářivě modrá a bílá barva.

Bursa
Historické město Bursa se nachází asi 20 km od pobřeží a kdysi bylo prvním hlavním městem osmanského Turecka. Dnes je město známé především výrobou automobilů, textilním a potravinářským průmyslem. Bursa se také pyšní asi 3000 termálními lázněmi s minerálními prameny. Město je obklopeno množstvím rozlehlých parků, proto bývá někdy nazýváno jako „Zelená Bursa“. Nedaleké hory s nadmořskou výškou kolem 2400 metrů jsou posety lyžařskými středisky, která lákají k zimním radovánkám. V Burse najdeme mnoho zajímavých památek, jako například Zelenou hrobku Mehmeda I. z roku 1414 a nedalekou Zelenou mešitu. Mešita je nejslavnější a nejzdařilejší osmanskou mešitou, která byla postavena před dobytím Konstantinopole. Další významnou památkou je Bayezidova mešita z roku 1389 nebo budova Muzea tureckého a islámského umění. Určitě nevynechejte návštěvu Bazarové čtvrti s budovou Koza Han z roku 1491. Tato přitažlivá budova sloužila k obchodování s hedvábnými kokony. Typickou tureckou čtvrtí s křivolakými uličkami a historickými domky je Hisar.

Izmir
Izmir ležící zastrčen v Izmirském zálivu je městem s výrazným západním rázem. Toto třetí největší turecké město se pyšní bohatou historií i pestrou přítomností. Historické jádro Izmiru se nachází ve čtvrti Konak a v oblasti zrekonstruovaných doků Iskele. Ve městě dnes bohužel nenajdeme mnoho antických památek, jelikož byly při velkém zemětřesení srovnány se zemí. Dominantou a symbolem Izmiru je Hodinová věž Saat Kulesi z roku 1901 ležící na nábřeží. Zajímavou ukázkou osmanské architektury je noclehárna Kizlaragasi Han z 18. století. Sbírku artefaktů z pahorku Bayrakli si můžete prohlédnout ve zdejším Archeologickém muzeu. Za návštěvu stojí jistě také Sametový hrad, kostel sv. Polykarpa či stará židovská čtvrť Dario Moreno. V Izmiru se nachází také rozvaliny centrálního tržiště Agora.

Pergamon
K nejzachovalejším a nejstarším antickým památkám na území Turecka patří akropole Pergamon. Založena byla v 8. století př. Kristem, kdy se zde usadili příslušníci kmene Aiolů.  V té době se stalo významným světovým střediskem vzdělanosti. Následně se Pergamon stal hlavním městem římské provincie Asie. Mezi nejvýznamnější dochované památky patří Traianův chrám, Diův oltář, Horní agora, ruiny divadla s kapacitou asi 10 tisíc diváků či městské hradby. Jedinečné jdou rovněž rozvaliny knihovny, která uchovávala více jak 200 tisíc pergamenových svitků a další vzácná díla tehdejší doby.

Pammukale
Jedinečnou lokalitou, kterou by nikdo při své návštěvě Turecka neměl vynechat je Pammukale. Jde o místo, kde minerální léčivé prameny během 15 000 let vytvořily oslnivě bílé travertinové terasy s jezírky naplněnými smaragdově zelenou vodou. Kdo se v této vodě vykoupe, podle pověsti omládne a zkrásní. Pammukale je dnes nejvyhledávanější a nejfotografovanější lokalitou, kvůli ochraně před zničením však nejsou terasy veřejnosti přístupné. Nedaleko se rozkládají termální lázně Hierapolis, kde si můžete zaplavat v bazénech s vodou bohatou na minerály.

Bodrum
Bodrum je současný název antického města Halikarnas, jehož Mauzoleum nesoucí jméno vládce Kárie Mausola II. je jedním ze sedmi divů světa. Vstup do stejnojmenného přístavu chrání dodnes středověká pevnost vybudovaná Řádem johanitů později tzv. maltézských rytířů. Bodrum je rovněž rodištěm historika Hérodota. Historický přístav na konci mysu Arsenal je dnes vyhledávaným útočištěm luxusních jachet. Centrum města tvoří elegantní promenáda s obchody, restauracemi, bary a kavárnami. Kromě procházek jsou oblíbené i projížďky historickými loděmi podél členitého pobřeží poloostrova. Významnou památkou je hrad sv. Petra z 15. století, kde dnes sídlí muzeum tureckých podmořských objevů. V kamenné budově jsou umístěny Bodrumské lázně, kde se vám věnují zkušení maséři. Jedněmi z mála dochovaných starověkých památek jsou Antické divadlo nebo Myndská brána. Typické bílé domky, ozdobené ibišky, jsou zasazeny v bohaté zeleni a začleněny v kopcovité krajině s piniemi, mandarinkovými a olivovými plantážemi. Pro příjemné klimatické podmínky je tato oblast oblíbeným letoviskem nejen pro zahraniční turisty, ale je vyhledávána i místním obyvatelstvem. Bodrum je známým centrem nejrůznějších vodních sportů. Pláže zde jsou písečné i skalnaté, pozvolna se svažující do moře nebo s příkrým skalnatým vstupem. Je zde řada kaváren a barů koncentrovaných do známých letovisek, kde noční život utichá až se svítáním.

Marmaris
Na pobřeží Egejského moře se nachází významné rekreační středisko Marmaris. Většina historických památek byla zničena během silného zemětřesení v roce 1957. Dnes v Marmarisu najdete pláž lemovanou moderními hotely a upravené centrum města plné zajímavých staveb. V historické čtvrti se nachází mnoho obnovených starobylých budov. Významnou památkou města je hrad z roku 1522, v němž dnes sídlí muzeum se sbírkami námořních exponátů. Pro turisty je určena Barová ulice, která je lemována několika bary a hospodami. Marmaris je také místem, kde se nachází největší a nejpřepychovější jachtařský přístav v Turecku - Netsel Marina. Za návštěvu jistě stojí také místní Bazar se šperky, bylinkami, kořením, kůžemi, čaji a řadou dalšího zboží. Místní specialitou je vynikající marmariský borovicový nebo květinový med.

Antalya
Jedno z nejkrásnějších letovisek tureckého pobřeží se pyšní bohatou historií, krásnými plážemi, nedalekými horami a příjemnou přímořskou atmosférou. Antalya je významnou metropolí na Turecké riviéře, jejíž staré město je plné historických památek. Mezi ty nejvýznamnější patří římské městské hradby a Hadriánova brána postavená za římského císaře. Brána je tříoblouková se dvěma věžemi, vpředu zdobená čtyřmi korintskými sloupy. Ve 13. století byl vystavěn Yivli Minare, neboli Flétnový minaret, který je nyní součástí Etnografického muzea. Jedinečný je také Kesik Minare, neboli Zkrácený minaret, který prošel řadou rozsáhlých rekonstrukcí a je opravdovým historickým unikátem. Dominantou města je Hodinová věž z roku 1244. Jako maják sloužila 17 metrů vysoká věž Hidirlik Kule, kterou najdeme na jihovýchodní straně zálivu. Její stáří se datuje do 2. století před Kristem.
Murat Pascha a Tekeii Mehmet Pascha jsou dvě významné městské mešity z 16. a 18. století.

Za návštěvu také stojí Městské archeologické muzeum. Naleznete zde exponáty od doby kamenné až po současnost. Dnes je Antalya hlavním centrem Turecké riviéry na středomořském pobřeží. Velký přístav a mezinárodní letiště je důvodem pro neustávající ruch ve městě s nezaměnitelnou atmosférou. Staré město na vás dýchne opravdovou vůní orientu. Místní bazary nabízí výhodný nákup ručně tkaných koberců, zlatých šperků a mnoha dalších zajímavých předmětů. Oblíbené pláže v Antalyi jsou Konyaalti Plaji a Lara Plaji, obě s mnoha rybími restauracemi.

Side
Na jižním pobřeží Turecka se rozkládá bývalá pirátská osada Side, kde se dodnes dochoval amfiteátr z 2. století, největší svého druhu na Anatolii. Jde o významnou antickou památku, která ve své době mohla pojmout až 15 tisíc diváků. Kolem amfiteátru jsou patrné zbytky sloupoví a starověkých cest. Dnes je Side rušným letoviskem, kde jsou k vidění ruiny byzantských kostelů, svatyní a římských lázní hned vedle pláží a hotelových kapacit. Romantické město se pyšní spoustou památek, množstvím restaurací a obchůdků, které potěší návštěvníky všech věkových kategorií. Zlatavé pláže s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře ocení zejména rodiny s menšími dětmi. V centru města jsou roztroušeny památky jako římská hlavní ulice, náměstí, lázně a chrám boha Apollóna, které tvoří příjemnou pěší zónu. V budově bývalých římských lázní se nachází muzeum uchovávající velké množství jedinečných památek z antického období. Ke komplexu budov patří i krásná zahrada, kde jsou shromážděny části chrámů, které byly nalezeny v okolí Side. Letovisko má pro své návštěvníky neopakovatelné kouzlo. Obchůdky a kavárničky v úzkých uličkách lákají místním koloritem a atmosférou orientu. Nádherné pláže v okolí Side patří mezi to nejlepší, co můžete ve Středomoří poznat. V okolí historického městečka Side se nachází mnohé prázdninové vesničky s několika hotely. Jde například o Kumkoy, Colakli, Sorgun, Titreyengol či Kizilagac.

Kappadocie
Asi 250 km od Ankary se ve střední Anatolii rozkládá jedinečná krajina Kappadocie. Asi před 30 miliony lety zde došlo k výbuchu sopky a ztuhlý sopečný prach vytvořil nejrůznější útvary, které snadno podléhaly vlivu větru a deště. Vznikly tak četné prapodivné skalní útvary, které se staly vyhledávaným cílem turistů z celého světa. První křesťané v Anatólii si hloubili domovy a chrámy do zdejšího měkkého vápence a zdobili je freskami živé barvy. V současnosti se v Kappadocii nacházejí dvě kompletní podzemní města, která jsou dnes známé výrobou kvalitního vína, čímž dávají této zajímavé oblasti další jedinečný rozměr. Správním střediskem Kappadocie je město Nevsehir.

Alanya
Alanya je nejvýchodněji položeným tureckým letoviskem s množstvím moderních hotelů a překrásných písečných pláží. Vyhledávaná je tzv. Kleopatřina pláž, kde údajně nejslavnější milenecký pár starověku (Antonius a Kleopatra) trávil svoje líbánky. Nad pláží se na skále tyčí středověká pevnost se zachovalými 6 km dlouhými hradbami. Odtud se vám nabízí jedinečný pohled na město, pláže a pohoří Taurus. Další památkou je 35 metrů vysoká šestiboká Červená věž, která byla vybudována v roce 1226 a dnes vévodí přístavu.  Pod pevností se rozkládá původní centrum města, které představuje středisko večerní zábavy pro obyvatele i návštěvníky letoviska. Krásné pláže se však táhnou celé kilometry na východ i na západ od města, kde vznikají jednotlivá turistická centra jako je Konakli nebo Mahmutlar.

Safranbolu
Na černomořském pobřeží se v kopcovité krajině rozkládá starobylé městečko Safranbolu, které je protkáno bludištěm úzkých uliček, krámků a osmanských domků. Celkem se ve městě nachází 1008 státem chráněných objektů, a proto bylo Safranbolu společně s památkami zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kromě starých osmanských domů je zde také mnoho mešit, kupolovitých hrobek, zdobených studní a asi tucet historických mostů. Na hlavním náměstí se tyčí mešita Kazdaği pocházející z roku 1779. Za vidění stojí jistě také mešita Köprülü Mehmeda Paši, turecké lázně Cinci Hamami, kupecké útočiště Cinci Hani nebo Ulice ševců. Na nádvoří mešity Köprülü jsou umístěny zajímavé sluneční hodiny.

Göreme
Údolí Göreme bylo díky svým četným skalním kaplím, klášterům a kostelům zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi ty nejvýznamnější patří kostel Karanlik, Emlali, Yilanli, kostel sv. Barbory a kostel Tokali, který se honosí jedněmi z nejkrásnějších fresek v údolí. Stejnojmenné městečko leží v srdci Kappadocie a je nejdůležitějším turistickým centrem oblasti. Hned za městem se nachází Open Air Muzeum s nádhernou krajinou podivuhodných skalních útvarů. Přitažlivou turistickou atrakcí je projížďka na velbloudech.