Hipodrom v Istanbulu (At Meydani)

Hipodrom v Istanbulu (At Meydani)

V dávných dobách, kdy byla Konstantinopol hlavním městem Byzance, se v jejím centru rozkládal obří stadion, ze kterého se však do dnešních dní nepodařilo dochovat téměř nic. Ve středu Istanbulu se dnes tyčí jen tři pomníky, připomínající tehdejší slávu hipodromu.

Ve 3. století po Kristu bylo rozhodnuto o přestavbě města a při té příležitosti nechal císař Septimus Severus vybudovat velké závodiště. Za dob vlády Konstantina I. Velikého došlo k jeho dalšímu rozšíření a k propojení císařské tribuny zvané „kathisma“ s nedalekým Velkým palácem. Nakonec zde byl vystavěn římský stadion se sedadly ve 40 řadách pro více jak 100 000 diváků. Sloužil k pořádání velkolepých slavností, závodů i politických shromáždění. Samotná aréna byla původně přes 400 metrů dlouhá a 120 metrů široká. Hipodrom se stal centrem byzantského života na celých 1000 let a otomanského po dalších 400 let.

Hipodrom byl však v minulosti také dějištěm těch nejkrvavějších událostí v dějinách Istanbulu. V roce 532 se zde odehrála potyčka mezi soupeřícími závodními týmy válečných vozů. Potyčka následně přerostla v obrovské krvavé povstání Níká, při kterém byla zničena značná část města. Bitvu musela ukončit až armáda žoldáků v čele s Justiniánovým vojevůdcem Belisariem. Tehdy bylo povražděno kolem 30 tisíc lidí, kteří zůstali uvězněni v hipodromu.

Autor: Carmen Alonso Suarez

V současnosti se na jeho místě rozkládá náměstí At Meydani – Koňské náměstí, na kterém můžete najít jen malé fragmenty z původního hipodromu. Silnice vedoucí kolem náměstí sleduje původní dráhu válečných vozů. Pokud se vydáte po İbret Sokağı, můžete si zde domyslet, jak asi vypadalo obloukovité zakončení hipodromu – tzv. „sfendon“. Na příkaz Konstantina byla podélná zeď nacházející se uprostřed dráhy, zvaná „spina“, ozdobena obelisky a sloupy ze starověkého Řecka a Egypta. Ty dodaly městu zajímavý historický ráz.

Dnes si můžete všimnout, že i na místě současné turistické informační kanceláře čněl v minulosti sloup, jehož vrchol krášlili čtyři bronzoví koně. Ti byli údajně uloupeni během čtvrté křížové výpravy kolem roku 1204. Následně pak byli převezeni do chrámu sv. Marka v Benátkách.

Tři antické monumenty však můžete ve středu tehdejšího závodiště vidět i dnes. Prvním je Egyptský obelisk pocházející z roku 1500 před Kristem, tedy z doby vlády faraóna Thutmose III. Původně se tyčil nedaleko egyptského Luxoru a do svého města jej nechal přepravit císař Konstantin. Již tehdy se jeho stáří odhadovalo na 1900 let. Jeho původní podoba se ale nedá srovnat s tou dnešní. V dobách svého vzniku byl tento krásně zdobený sloup asi třikrát tak vysoký a vážil 800 tun. Dnes je možné obdivovat asi jen třetinu jeho původní výšky, je vysoký 20 metrů a váží 300 tun. Za císaře Theodosia I. byl v roce 390 umístěn na mramorový sokl, na němž je při různých aktivitách vyobrazen sám císař se svou rodinou.

Vedle obelisku si nemůžete nevšimnout Hadího sloupu, který pochází z roku 479 před Kristem a byl dovezen z Apollónova chrámu v Delfách. Původně jej zdobily bronzové hadí hlavy, které byly podle legendy vytvořeny ze štítů perských vojáků. Ty však byly v 18. století sraženy opilým polským šlechticem. Jednu z těchto hlav dodnes uchovává místní Archeologické muzeum. Dnes tak na sloupu můžete vidět jen vzájemně propletená těla hadů.

Další ze třetice je sloup, kterému se obvykle říká sloup Konstantina VII. Porfyrogennéta, ale známý je také pod názvem Zděný sloup. Jde o zděný obelisk, který byl pojmenován podle císaře, který jej nechal v 10. století po Kristu zrestaurovat. Rytíři čtvrté křížové výpravy z něj v roce 1204 sejmuli pozlacené bronzové desky a odvezli je spolu se známým pozlaceným Lýsippovým čtyřspřežím, které kdysi zdobilo střechu císařské lóže a hipodromu do Benátek. Jeho celkovou zchátralost mají na svědomí převážně janičáři, kteří na něj často šplhali, jako důkaz jejich udatnosti.

Poslední a nejmladší památkou na hipodromu je kašna císaře Viléma II. - osmihranná mramorová fontána se sloupy z leštěného granitu. Je darem německého císaře Viléma II. sultánovi Abdülmeçidovi za jeho pohostinnost při císařově druhé návštěvě Istanbulu roku 1895. Dostavěna byla roku 1898 v Německu podle císařova vlastního návrhu a zdobí ji mohutná kupole. Do Istanbulu byla dopravena vlakem a na místě sestavena.

- jap-

Další články z Turecka
Nová mešita
Hierapolis
Antalya
Vojenské muzeum v Istanbulu
Velký bazar – Kapali Çarşı

Článek byl zobrazen 11 192 krát.