Baziliková cisterna - poklad ve stínu chrámu Hagia Sofia

Baziliková cisterna - poklad ve stínu chrámu Hagia Sofia

Baziliková cisterna neboli turecky Yerebatan Sarnıcı je jednou z nejpodivuhodnějších památek v tureckém Istanbulu. Tato ohromná podzemní vodní nádrž byla vybudována v 6. století a je jedním z nevšedních děl byzantských stavitelů. Tvoří ji prostorná síň podpíraná sloupy, v níž se rozléhá ticho a panuje doslova magická atmosféra.

Bazilikovou cisternu najdeme v centru Istanbulu, ve čtvrti Sultanahmed, přímo naproti jednoho z nejslavnějších tureckých chrámů Hagia Sofia. Na první pohled jde o poměrně nenápadnou budovu, která však ve svém podzemí ukrývá opravdový poklad. Bazilikovou cisternu je možné právem řadit mezi nejkrásnější památky této turecké metropole. Podzemní vodní nádrž Yerebatan je největší z celkem 60 cisteren, které lze ve městě najít a také jedinou, která je přístupná veřejnosti.

Aby byla voda bezpečná

Baziliková cisterna byla postavena v 6. století za vlády Justiniána I. Velikého a jejím úkolem bylo zásobovat vodou nedaleký císařský palác. Uvnitř byzantských hradeb bylo totiž vody nedostatek a po mnoho let bylo nutné ji přivádět Valensovým akvaduktem. Ten sbíral vodu z řek a pramenů v Bělehradském lesíku, který je vzdálen 25 kilometrů severně od Istanbulu. V dobách válek a obléhání města však nepřátelé ničili potrubí, případně vodu přiváděnou akvaduktem trávili. Právě to byl důvod, proč se začalo se stavbou vodních nádrží, tedy cisteren, v nichž se voda shromažďovala. Cisterny se tak staly podzemními zásobárnami pitné vody a voda z nich sloužila jak císařským palácům, tak i okolním obytným domům.

Nádrž ohromujících rozměrů

Podle dochovaných historických textů pracovalo na stavbě Bazilikové cisterny až 7000 otroků. Při vstupu do budovy je třeba sejít několik schodů, kde se před vámi otevře ohromný podzemní sál s řadami sloupů, které jsou z části ponořeny ve vodě. Jeho rozměry jsou úctyhodné, měří přibližně 138 krát 64 metrů a zaujímá plochu 9800 metrů čtverečních. Cisterna je schopna pojmout až 80 tisíc kubických metrů vody. Stavbu tvoří rozlehlý prostor s klenutým stropem, který je podepřen celkem 336 mramorovými sloupy, jež jsou uspořádány ve 12 řadách po 28 sloupech. Vzdálenost mezi jednotlivými sloupy je 4,9 metru a výška každého sloupu 8 metrů. Sloupy zdobí korintské a raně byzantské hlavice a dva sloupy situované v levém zadním rohu jsou umístěny na podstavcích, které mají tvar hlavy Medusy. Údajně tak označují „nymfeum“, tedy svatyni Nymf. Cisterna je vystavěna z šamotových cihel, které tvoří zeď širokou 4 metry a zeď je navíc potažena izolační maltou.

Tajemství ukryté pod zemí

Potopený palác, jak se Bazilikové cisterně také říká, byl používán až do 16. století. Poté, co Osmané dobyli Istanbul, upadla cisterna Yerebatan v zapomnění. Nikdo z dobyvatelů o ní neměl ani tušení. Znovu objevena byla až poté, co Osmané zjistili, že lidé v suterénech svých domů spouštějí do otvorů kýble a vytahují je plné vody. Někdy se dokonce stávalo, že kromě vody vytáhli ještě bonus v podobě ryb. V 19. století se pak cisterna dočkala rozsáhlé rekonstrukce a 9. září roku 1987 byla otevřena pro veřejnost. V současnosti jsou návštěvníkům přístupné asi dvě třetiny celé stavby, zbytek byl v 19. století zazděn. Na dně Bazilikové cisterny je stále asi půl metru vody, v níž plavou okrasné ryby a tak se návštěvníci při prohlídkách pohybují na vyvýšených můstcích. Každého, kdo do cisterny vstoupí, jistě zaujme ohromující až magické ticho. Tajuplnou atmosféru místa pak umocňuje neustálé kapání vody a také reflektory, které osvětlují jednotlivé sloupy.

- jap -
Foto: yerebatan.com

Při návštěvě Istanbulu si dále nenechte ujít tyto památky 

Článek byl zobrazen 24 236 krát.