Bodrum - za divem světa i křižáky

Bodrum - za divem světa i křižáky

Když dnes mluvíme o antických učencích, panovnících a dalších významných lidech, jen málokdy si uvědomujeme, že přes řecky znějící jména mnohdy vůbec nepocházeli z Řecka. Tak třeba slavný historik a geograf Hérodotos z Halikarnassu, přezdívaný „otec dějepisu“.

Muž, který má na kontě mnohá prvenství v oblasti přesného zeměpisného určení řady míst, pocházel dle jména z Halikarnassu. Kde to je? Toto město najdeme v dnešním Turecku, nyní pod jménem Bodrum.

Přístav, ležící na Turecké riviéře, je významný z mnoha důvodů. Tak například, stával zde jeden z legendárních Sedmi divů světa, známý jako Mausólovo mauzoleum či Mauzoleum v Halikarnassu. Právě díky velkoleposti stavby se slovo „mauzoleum“ stalo obecným pojmem pro jakoukoliv velkou hrobku, i když původně vlastně „Mausól – eion znamenalo „věnovaný Maussólovi“. Člověk by ani neřekl, co má Bodrum společného s Leninem…

Budova, vybudovaná v letech 353 až 350 př. n. l., bohužel nevydržela do dnešních dnů a po 1700 letech se zřítila. Ještě v roce 1581 však na jejím místě leželo mnoho původních kamenů, které byly použity pro výstavbu opevnění. Dnes tady je muzeum, navíc stále probíhají archeologické vykopávky.

I když se mauzoleum nedochovalo, na turisty čekají jiné pamětihodnosti. Asi nejfotogeničtější je zdejší hrad, vybudovaný křižáky v 15. století jako Petronium či „hrad sv. Petra“. Právě v jeho mohutných zdech se nacházejí mramorové části starého mauzolea. Hrad byl významným opěrným bodem křižáků v Malé Asii a ustál několik útoků otomanských vojsk. Dobýt se jej nikdy nepodařilo, nakonec ho však rytíři stejně museli předat vojskům sultána Sulejmana I. a odplout, neboť tato podmínka byla součástí dohody o příměří po vytlačení rytířů sv. Jana z Rhodosu.

Turci poté hrad sami využívali, jen ke kapli přidali minaret a změnili ji tím v mešitu. Vše vydrželo s drobnými poškozeními a úpravami až do současnosti, jen minaret zničili Francouzi za 1. světové války. Dnes je celý objekt zrekonstruován. Hrad je pro turisty zajímavý nejen sám o sobě, za jeho zdmi se navíc nachází muzeum podmořské archeologie s mnoha zajímavými nálezy.

Z budovy je také dobrý výhled na přístav a moře. Válečné lodě už neuvidíte, kromě rybářských a dopravních bárek je bodrumská marína hlavně mezinárodním jachtařským centrem.

A také turistickým střediskem. Z ospalé rybářské vesničky se v posledních desetiletích stal vyhledávaný resort, těžící – jako ostatně celá Turecká riviéra – z pěkné přírody, čistého a teplého moře a exotikou vonící kultury. Město se však potýká s nedostatkem pitné vody, i ve srovnání s okolními regiony je tady extrémní sucho a minimální dešťové srážky.

Foto: kostel svatého Petra

Turisté to však zpravidla nepocítí, i když tento fakt vlastně omezuje přílišný růst města. Díky tomu ale Bodrum i dnes zůstává relativně klidným a, oproti jiným letoviskům, ne tak zalidněným místem. Pláže nejsou obzvláště rozlehlé nebo mimořádně krásné, vše má spíše provinční nádech. Jestliže ovšem nehledáte vše „nej“ a máte raději klid, může být Bodrum dobrou volbou pro rekreaci. Pro trochu vzrušení se dá zajet do nedalekého aquaparku, největšího v Turecku, za památkami třeba do poněkud vzdálenějšího starověkého Efesu.

Autor: Michal Hamšík

Předchozí články z Turecka:  
Istanbul - muzeum Topkapi Sarayi 
Dovolená v Turecku 
Kemer – tam kde planou Héfaistovy ohně 
Letovisko Lara 
Alanya, město pohody a dobrodružství 

Článek byl zobrazen 9 258 krát.